Spolubydlení jako první krok k osamostatnění. Mileniálové ho vítají

Opustit rodné hnízdo a osamostatnit se je snem každého mladého člověka. Bohužel některým v tom brání finanční situace, nedostatečný příjem, který by jim dovolil přestat využívat společné bydlení s rodiči. V současné době tak podle průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Residomo je především kvůli penězům nuceno žít u rodičů 44 procent mladých.

Na pořízení vlastního bydlení však při odchodu z domova nemyslí, naprostá většina se stěhuje do pronájmu. Jednou z forem nájemního bydlení je i tzv. spolubydlení, které mnozí mileniálové vítají a považují za vhodný první krok v cestě za nezávislostí.

Považují ho za určitou školu života či tolerance, zároveň si ale uvědomují, že si nemusí sednout se spolubydlícím a že je třeba brát ohledy na další osoby ve společném bytě.

„Mladí Češi považují spolubydlení za rozumný způsob, jak se osamostatnit. Svůj souhlas s ním ve výzkumu vyjádřilo 71 procent dotazovaných, rozhodný nesouhlas zazněl pouze u šesti procent respondentů,” uvedl Roman Frkous ze společnosti Residomo.

Bydlet společně s více lidmi považují za běžnější především mladí lidé žijící ve městech, vítá ho devět z deseti oslovených.

Zhruba třetina mileniálů má se spolubydlením vlastní zkušenost.

Mladí lidé pochopitelně vnímají klady, ale i zápory společného bydlení s více lidmi. Finanční nenáročnost, možnost podělit se o náklady je jednoznačně jeho hlavní předností, zmínily ji dvě třetiny oslovených.

„Mezi další jednoznačné výhody spolubydlení patří podle mileniálů kontakt s ostatními lidmi, společnost přátel a také dělba práce při domácích pracích. Přínos spolubydlení spatřují i ve zvýšení či získání schopnosti tolerance a respektu k ostatním,” doplnil Frkous.

Na druhou stranu nejčastěji zmiňovanou nevýhodou, kterou uvedly zhruba dvě třetiny oslovených, je ztráta soukromí. Mladým ale vadí i osobní nekomfort, pocit „nedomova” a nutnost neustálých kompromisů.