Článek
To fakticky znamená, že nemůže splácet staré dluhy dluhem novým, což je jinak běžná praxe nejen ve Spojených státech. Američtí zákonodárci mají nyní jen necelé tři měsíce na to, aby tento strop navýšili, jinak Spojeným státům hrozí bankrot. Rezervy, které nyní ministr financí hledá uvnitř rozpočtu, totiž ministerstvu vystačí pouze do 2. srpna.
Navýšení dluhového stropu zatím brání neochota republikánů, kteří jej podmiňují výraznými škrty v řádech stovek miliard dolarů, jež jdou přímo proti duchu současné politiky americké prezidenta Baracka Obamy. Ačkoli Spojeným státům v případě neschválení navýšení dluhového stropu hrozí, že nebudou schopny splácet své závazky a zbankrotují, nejedná se v USA o věc neobvyklou.
Historie navyšování dluhových stropů se táhne již od Velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století, kdy prezident Franklin D. Roosevelt uspěl s návrhem na navýšení stropu z tehdejších 45 na 49 miliard dolarů. Od té doby se dluhový strop zvýšil více než osmdesátkrát a téměř vždy bylo jednání o jeho navýšení doprovázeno politickou přestřelkou, kdy strana, která byla v menšině, obviňovala vládní stranu z přílišného utrácení, zatímco vládní strana vinila menšinovou z vydírání a nezodpovědnosti.
Poptávka po evropském dluhu stoupá
Problémy Spojených států, které v posledních několika týdnech prakticky zastavily emise nového dluhu, však paradoxně pomáhají Evropě. Výpadek nabídky nových amerických dluhopisů na trhu, v kombinaci s pokračujícími nákupy již existujících dluhopisů americkou centrální bankou, totiž výrazně zvyšuje poptávku po alternativách, kterými jsou pro investory například dluhopisy evropských zemí.
To platí zejména o těch nejbezpečnějších, když například výnosy z německých desetiletých dluhopisů v týdnu klesly na pouhých 3,12 %, kde se pohybovaly naposledy v polovině loňského prosince.
Dosažení dluhového stropu a pozastavení emisí amerického dluhu se ale pozitivně projevuje také na růstu poptávky po dluhopisech daleko rizikovějších zemí, jako je Řecko, Portugalsko, Irsko nebo Španělsko, a tak politické napětí v USA částečně pomáhá zmírňovat obavy z dalšího prohlubování dluhové krize v eurozóně.
Klidné jaro může vystřídat bouřlivé léto
Ačkoli problémy v USA zatím Evropě hrají do karet, situace se pro Evropu může výrazně zhoršit již v polovině letošního roku. Pokud se totiž v USA zákonodárci na navýšení stropu dohodnou, americké ministerstvo financí začne opět zaplavovat trhy novým dluhem, s jehož pomocí bude potřebovat znovu doplnit i rozpočtové rezervy, ze kterých nyní čerpá.
Koncem června navíc americká centrální banka přestane s nákupy státních dluhopisů, kterými se v minulých měsících snažila podpírat domácí ekonomiku, a z trhu tak zmizí jeden z největších zdrojů poptávky po americkém dluhu. Vše tak zatím nasvědčuje tomu, že se po klidném jaru v létě dočkáme výrazného růstu požadovaných výnosů nejen na amerických státních dluhopisech, ale i na dluhopisech zemí eurozóny. To může dále prohloubit obavy investorů z dluhové krize, která se nad Evropou vznáší již více než rok.