Spekulanti skupují promlčené dluhy a vydělávají na strachu lidí z exekuce

„Myslíte si, že nikomu nic nedlužíte a přesto najednou obdržíte od soudu obálku s platebním rozkazem. Překvapeně čtete, že jste před mnoha lety vypověděl a nedoplatil pojistku, či dodávku energie, neuhradil platbu operátorovi, nebo jiný poplatek, o kterém jste dlouhá léta vůbec nevěděl. Celková částka k zaplacení se od té doby i s náklady na soudní řízení vyšplhala k několika tisícům, přitom vy o tom nic nevíte a neviděli jste ani jednu upomínku,“ popsal Právu obvyklou situaci s platebními rozkazy právník Rostislav Kovář působící na stránkách Poradnaveritele.cz.

Původně stovkové pohledávky ovšem bývají už často navíc promlčené, a ty co ještě nepropadly časem, mnohdy vznikly za pochybných okolností. Stává se totiž, že velké firmy mají ve fakturačních odděleních občas nepořádek a vykázaly sice, že fakturu za nějakou službu člověku vystavily, ale ta už z nějakých důvodů k příjemci nedorazila.

Buď proto, že ji firma vůbec neodeslala, nebo proto, že se její odběratel odstěhoval a faktura se k němu nedostala. K tomu došlo tak, že člověk nenahlásil firmě, od níž odebírá, například energetickým společnostem, změnu adresy nebo tak učinil, ale do svých kontaktních adres změnu nezahrnula společnost. To se už ale po letech zjišťuje těžko.

Navíc žalobcem není původní „věřitel“, ale již ten, kdo pohledávku za pár korun koupil, takže u energetické nebo jiné společnosti, kde „to“ začalo, se již těžko něčeho dopídíte. Nicméně špatná adresa je mnohdy pro vznik letité pohledávky klíčová. „Při přebírání pohledávek postrádáme jakýkoliv kontakt u 36 procent dlužníků,“ sdělil Kamil Kavka z M.B.A. Finance.

Každopádně společnost eviduje i léta malý dluh, s nímž se už nezaobírá a prodá ho. Ten, kdo dluh koupí, následně předloží soudu papíry, například fakturu v elektronické podobě a velmi snadno podá, opět elektronicky, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu.

„Stalo se hitem, že vymáhací firma nakoupí třeba od pojišťovny nebo energetické firmy doslova za pár korun balík promlčených pohledávek, které posléze žaluje. Tyto firmy si udělaly velmi lukrativní byznys z neznalosti lidí. Stačí většinou vědět, že pohledávky vzniklé z občanskoprávních vztahů se po třech letech promlčují,“ zdůraznil Kovář.

Podnikavci s pohledávkami, především některé neseriózní inkasní agentury, počítají s tím, že zhruba 80 procent lidí, kteří platební rozkaz od soudu obdrží, ale raději ze strachu před exekucí zaplatí, i když v usneseních soudu se píše, že mohou podat odpor. Každopádně nesmíte platební rozkaz hodit jen tak za hlavu, protože pokud nezaplatíte nebo nepodáte ve lhůtě patnácti dnů odpor, následuje soudem posvěcená exekuce na plat nebo majetek.

Soud posuzuje pouze formální stránku návrhu, přičemž řeší tisíce takových podání, a je-li na první pohled pohledávka nesporná, vydá elektronický platební rozkaz. Z dlužných 200−600 korun to suma sumárum obvykle dělá něco kolem sedmi tisíc. Kromě toho se tím ani nezabývají přímo soudci, ale jim podřízení soudní úředníci.

Člověk buď do patnácti dnů ode dne převzetí obálky se zeleným pruhem od soudu s elektronickým platebním rozkazem musí zaplatit, nebo do patnácti dnů podat u soudu tzv. odpor proti platebnímu rozkazu. Co se odporu samotného týče, stačí jen písemně uvést, že v dané věci podáváte odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu a pošlete ho doporučeně s dodejkou (máte pak v ruce poštou zpětně zaslaný doklad o tom, že si soud dopis převzal) nebo ho na soud doneste osobně s tím, že podatelna vám na kopii odporu dá razítko s datem, potvrzující převzetí.

Okamžikem podání odporu elektronický platební rozkaz zaniká a soud později nařídí klasické soudní jednání, jestliže žalobce hodlá v žalobě pokračovat. Do patnácti dnů od podání vašeho odporu musíte ještě následně soudu písemně podat vysvětlení a argumentaci, proč s platebním rozkazem nesouhlasíte, případně ve váš prospěch hovořící doklady, například ústřižky o zaplacení. Každopádně laik by se měl poradit s právníkem.