Soudy odpouštějí dluhy i zlodějům a podvodníkům

Absolutní ochrany před exekucemi se tak dostává i defraudantům a zlodějům. Soudy jim běžně schvalují oddlužení, tzv. osobní bankrot. Ten znamená štědrý odpustek. Věřitelům vrátí jen třicet procent toho, co dluží. A ještě ne najednou, ale po kapkách – v měsíčních splátkách po dobu pěti let. Ke zpeněžení, tedy dražbě majetku dlužníka, soudy přikročí jen málokdy.

Většinu svých pohledávek pak už věřitelé nemohou vymáhat ani po zloději.

Právo na to s odvoláním na četná soudní rozhodnutí a výklady v nich upozornil advokát a šéf poradenského projektu Zdluhu.cz Oldřich Řeháček. „Překvapivě není pravomocné odsouzení za podvod důvodem pro zamítnutí návrhu na oddlužení,“ uvedl. Takže i defraudantům se může dostat a také dostává ochrany před věřiteli v podobě osobního bankrotu.

Přitom podle insolvenčního zákona zároveň platí, že „soud má sledovat především poctivost záměru dlužníka a míru navrženého uspokojení věřitelů“. „Podmínka poctivého záměru dlužníka je však v judikatuře vnímána velice relativně a závěr o jejím naplnění či nenaplnění vychází pouze ze subjektivního hodnocení soudem,“ vysvětluje Řeháček. U dlužníka usilujícího o povolení oddlužení není tedy podle něho možné bez dalšího konstatovat nepoctivý záměr například ani tehdy, když byl v posledních pěti letech před zahájením insolvenčního řízení pravomocně odsouzen za krádeže aut páchané v organizované skupině, shledán vinným ze spáchání trestného činu podvodu nebo úvěrového podvodu.

Advokát Řeháček, který se na insolvence, respektive oddlužování specializuje, vychází z několika usnesení Vrchního soudu v Praze, a to z let 2012, 2013 a 2014. V nich na pozadí konkrétních případů soud uvádí, že podvod, úvěrový podvod, či dokonce ani odsouzení za krádeže nejsou automaticky důvodem pro zamítnutí schválení oddlužení.

Poukazuje dále na to, že soudy nezkoumají (nemají příliš ani jak), zda žadatel o bankrot ve skutečnosti nepracuje načerno nebo zda nevyvádí peníze mimo insolvenci.

Třeba darovací smlouvou – tedy že někomu něco převede, ačkoli k tomu nemá odpovídající příjmy. Takto se často právně zakrývají peníze, které dlužník získal z půjček, jež nevrátil.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) za situace, kdy osobní bankroty mnozí lidé účelově zneužívají i k úvěrovým podvodům, chce pravidla těchto bankrotů ještě více změkčit.

V ministerské dílně dokonce vznikl návrh, že dlužníci by nemuseli platit minimálně ani třicet procent pohledávek, aby se jim dostalo ochrany před exekucemi. Stačilo by jim zaplatit náklady insolvenčního řízení. To by fakticky znamenalo stoprocentní odpuštění dluhů.

„Je dobře, že by se to umožnilo nešťastným lidem, kteří se do dluhů nedostali vždy jen svým zaviněním, ale třeba souhrou nešťastných okolností nebo do nich byli vmanévrováni lichváři,“ řekl Řeháček.

„Ale představa odsouzených podvodníků, kteří již nebudou muset z melouchů či ulitých peněz vracet věřitelům ani korunu, a budou to mít ještě navíc posvěcené zákonem, není nejvábnější,“ dodal.