Článek
S náměty k rozvoji sociálního bydlení, tedy takového, které by bylo pro sociálně slabší rodiny i jedince finančně dostupné, přichází spíše menší koaliční strana ČSSD. Problematika je ale z větší části v gesci ministerstva pro místní rozvoj (MMR) řízeného Klárou Dostálovou za hnutí ANO.
Času je už málo
Poslanci vládní koalice sice nedávno novou legislativu k dostupnému bydlení představili, konkrétně jde o zákon o veřejně prospěšných společnostech bytových, volby se však rychle blíží a schválení tohoto zákona je tak nejisté.
Návrh zákona například obsahuje vymezení sociálního bytu a okruhu lidí, kteří by mohli o jeho přidělení žádat. Podmínkou by bylo, že mají nízké příjmy – například u tříčlenné domácnosti do průměrné hrubé měsíční mzdy – a nevyhovující bydlení. V sociálních bytech by mohlo vzrůst nájemné jen v případě, že inflace za domácnosti překročí pět procent. Nájemní smlouvy k těmto bytům by byly na dva roky, podnájemní smlouvy by byly zakázány.
V Česku potřebuje sociální bydlení přibližně 120 tisíc lidí
Norma už prošla ve Sněmovně prvním čtením, podle poslanců má ale řadu nedostatků a bude nutné ji formou výrazného pozměňovacího návrhu upravit.
„Zákon je třeba doplnit o celou řadu dalších důležitých bodů. V těchto dnech probíhají dokončovací práce na tvorbě komplexního pozměňovacího návrhu,“ sdělil Právu mluvčí MMR Vilém Frček.
Mladí Češi chtějí bydlet ve vlastním, uvažují ale jen o menších bytech
Poslanci hnutí ANO Monika Červíčková a Jan Kubík, kteří se problematikou zabývají, míní, že ke zvýšení dostupnosti bydlení by mohlo pomoci například snížení DPH na družstevní nebo sociální byty, mírnější normy pro stavění bytů nebo nástroje k vyššímu zapojení samospráv a krajů do bytové výstavby.
| Místo zákona zatím jen dotace a koncepce |
|---|
| Program Výstavba pro obce na výstavbu sociálních bytů, který začal fungovat v roce 2019, se setkal s kritikou starostů. Stěžovali si mj. na jeho složitost a obtížnou splnitelnost podmínek. V roce 2019 nebyla uzavřena žádná dotační ani úvěrová smlouva. |
| Příliš nezabralo ani loňské zmírnění a další úprava podmínek. V roce 2020 bylo přijato pouze 33 žádostí o dotace za 372 milionů a jen čtyři žádosti o úvěr celkem za necelých 75 mil. Kč. Uzavřeno bylo 11 dotačních smluv za 69 milionů Kč a dvě úvěrové smlouvy za 27,6 milionu Kč. Podle původních plánů to přitom měly být ročně dvě miliardy na dotace a miliarda na úvěry. |
| Vláda v březnu schválila novou koncepci bydlení na další roky. Má podpořit družstevní a nájemní bydlení a také institucionální a právní rámec sociálního bydlení a zlepšit jeho financování. |
| Celkově je v ČR 4,37 milionu bytů, z toho 3,83 milionu trvale obydlených. Z těchto obydlených bytů připadá 2,16 milionu na bytové domy. . |
| Podle odhadů žije v Česku ve vlastním bytě nebo domě 70 procent lidí, pětina v nájemním bytě a zhruba desetina připadá na družstevní bydlení. Družstevních bytů je asi 700 tisíc |
Podle analytika Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Radovana Svobody legislativa chybí většině zástupců měst a obcí, které problém s lidmi v bytové nouzi aktivně řeší. „Stěžují si i na nedostatek peněz od státu a administrativní bariéry při čerpání dotací na výstavbu sociálních bytů,“ upozornil.
Ambici zvýšit dostupnost bydlení v Česku má podle Frčka také nový stavební zákon, který má zrychlit stavební řízení a zkrátit dobu povolování. Jeho finalizaci ve Sněmovně však provází řada sporů. „Díky novému stavebnímu zákonu se na trh dostane větší množství bytů a bude uspokojena velmi vysoká poptávka, která dlouhodobě žene ceny bydlení nahoru,“ uvedl Frček.
Hotely se snaží přežít, dočasně se mění na nájemní byty
Inspirací Rakousko
Jak Právu dále řekl, sociální bydlení teď v ČR potřebuje přibližně 120 tisíc lidí, což odpovídá potřebě zhruba 65 tisíc bytů. Vize MMR v rámci přípravy zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových je podle něj taková, že obec, která má k dispozici vlastní pozemek, založí veřejně prospěšnou společnost pro bydlení.
„Následně postaví byty, které budou obyvatelé postupně splácet svým nájmem. Pak stavební projekt spadá do vlastnictví obce,“ popsal mluvčí.
Zájem o hypotéky je letos rekordní, lidé si na bydlení půjčili už 100 miliard
Doplnil, že tento model fungoval už mnohem dříve. „Veřejně prospěšné společnosti na našem území působily od konce 19. století a byly zrušeny až po roce 1948. Obdobné společnosti jsou dodnes například v Rakousku, kde byly budovány na shodném právním základě,“ uvedl.
Nezisková stavební sdružení v Rakousku podle Frčka poskytují dostupné bydlení na obdobných principech celkem v 952 tisících bytech. „V současnosti tam existuje 185 takových subjektů. Nefungují způsobem maximalizujícím zisk a status neziskového subjektu tam uděluje vláda. Ročně se v této formě dokončí více než 10 tisíc nových bytů,“ dodal Frček.