Článek
Typická česká domácnost, což platí i pro domácnosti seniorů, je totiž podle sociologů tradičně dvoupříjmová. Pokud o jeden z příjmů přijde, například v souvislosti s úmrtím partnera, potom zejména pro seniory nebo ženy s dětmi jsou ekonomické problémy prakticky nevyhnutelné.
Protože ženy žijí v průměru déle než muži a jejich důchody jsou přitom výrazně nižší než důchody mužů, jsou to právě ony, které musí po úmrtí partnera řešit vážné ekonomické problémy.
Průměrný důchod v Česku byl loni v září 11 441 korun. Průměrný důchod žen byl ale 10 383 korun, mužů 12 643 korun. Což ale neznamená, že tyto důchody berou všichni senioři. Nemalá část z nich pobírá důchod také jen sedm či osm tisíc korun. Aktuální hranice příjmové chudoby přitom byla stanovena na 10 693 korun.
„Když se spojí dva důchody, například když muž má 11 tisíc korun a žena pobírá devět tisíc, domácnost seniorů vyžije,“ říká finanční poradce František Macháček. Zvláště tíživá situace ale nastane, když jako v našem příkladu ovdoví žena. A to i přesto, že ze zákona mohou partneři získat vdovský či vdovecký důchod. Vdovských či vdoveckých důchodů se ročně vyplácí přes půl miliónu.
| Hranice ohrožení příjmovou chudobou | |
|---|---|
| Jednotlivec | 10 691 Kč |
| Dvě dospělé osoby | 16 036 Kč |
| Rodič s dítětem do 13 let | 13 898 Kč |
| Rodič se dvěma dětmi staršími 13 let | 21 381 Kč |
| Rodiče s dítětem do 13 let | 19 243 Kč |
| Rodiče se dvěma dětmi do 13 let | 22 450 Kč |
| Rodiče se třemi dětmi – jedním do 13 let, dvěma staršími 13 let | 29 934 Kč |
Řešení je vždy složité
„Než manžel zemřel, měl důchod 12 tisíc, já devět tisíc. Za nájem a služby spojené s bydlením jsme zaplatili měsíčně zhruba 10 tisíc, dalo se vyžít. Teď mi zůstal jenom můj důchod. Co budu dělat, nevím. Zatím vše běží jako za stara, ale každý měsíc musím do spořitelny a vybírat z našich společných úspor,“ konstatovala 78letá paní Marie a dodala:
„Snažím se najít řešení ve spolupráci se sociálním referátem, požádala jsem si o vdovský důchod. Hledala jsem i nějaký domov důchodců, zatím jsem našla jen několik nabídek, kde ale měsíční náklady přesahují moje možnosti. Poplatky a náklady za pobyt se pohybují kolem 15 až 20 tisíc měsíčně. Děti, které by mi mohly finančně vypomoci, bohužel nemáme.“
Na rozdíl od seniorů u mladších rodin způsobují po úmrtí jednoho z partnerů největší problémy rodin splátky hypoték či různých spotřebitelských půjček.
„Manžel, který tragicky zahynul při sportu, měl příjem kolem 25 tisíc čistého, já pobírám jako prodavačka 15 tisíc,“ svěřila se pětatřicetiletá Julie. Hypotéka na byt představuje v rozpočtu měsíčně 10 tisíc, splácel ji manžel ze svého příjmu, bilancuje svoji ekonomickou situaci.
„Dceři je naštěstí již deset let, to mi umožňuje pracovat na plný úvazek. Finanční situace je ale samozřejmě rázem napjatá. Hypotéku zatím splácím z úspor, musím počkat na vdovský důchod. Pak se uvidí, zda se budeme muset stěhovat a prodat byt i s hypotékou,“ dodává.
Chce se podívat i na možnosti, jak získat nějakou sociální podporu a samozřejmě vdovský důchod.
Hledání bytu
Hlavní starostí vdovců a vdov v seniorském věku po ztrátě partnera je udržet při současných cenách nájmů a provozu původní byt. Stěhování je pro lidi kolem osmdesátky skutečně problém, upozorňují psychologové.
Změna prostředí neznamená jen menší prostor, ale především zpřetrhání všech kontaktů a sociálních vazeb a ještě prohlubuje pocit samoty způsobený odchodem blízké osoby.
Nejde však jen o dopady na psychiku. Bez doplatku či příplatků na bydlení se samotný senior jen těžko obejde.
„Mám malý, ale zato vlastní byt,“ říká 75letá Marta. „Neměla bych proto problém se znovu i ve svém věku vdát. Zájemců o přistěhování jsou skutečně desítky. Buď nemají adepti svatby kde bydlet, nebo navrhují, že by svůj byt okamžitě uvolnili, protože jej nejsou schopni finančně utáhnout.“
Samozřejmě ne každý senior, který ztratí partnera, se stane závislým na sociální pomoci. Podpořit by je měly především vlastní již dospělé děti, pokud je ovšem mají. Podle ekonomů, kteří se zabývají problematikou finančního zajištění na stáří, však řada potomků spíše hledá u svých rodičů sama pomoc a finanční podporu.
| ČTĚTE TAKÉ |
|---|
| Na stáří si spoří jen každý druhý Čech |
Pro klidné stáří jsou úspory skutečně nutné. „I když to řadu českých seniorů rozzuří, protože řeší, jak vůbec vyjít s důchodem, koupit si léky, základem pro klidné stáří by měl být alespoň milión korun na účtu v bance nebo raději milióny tři,“ uzavírá finanční poradce.
Potíže s tím, jak vyjít s důchodem, určitě nemají ani ti senioři, kteří mají ve vlastnictví nemovitost k pronajmutí.
