Skutečná spotřeba v bytovém domě může být jen půl platby

„Týká se to případů, kdy je teplo připravované centrálně pro celý dům. Je snaha najít co nejspravedlivější řešení, ale vždy bude někdo, kdo se bude cítit poškozen,“ řekl Právu ředitel metodického odboru Svazu českých a moravských bytových družstev Martin Hanák.

Vysvětlil, že u teplé vody v bytových domech s dálkovým teplem se platba dělí na základní a spotřební složku. Základní se počítá podle plochy bytu, spotřební odpovídá skutečné spotřebě. U vody činí základní složka 30 procent, spotřební 70 procent.

U dálkového tepla mají družstva nebo sdružení vlastníků jednotek volnější ruku. Základní složka podle plochy bytu se může pohybovat mezi 30 a 50 procenty a část podle spotřeby odpovídá zbytku do sta procent, tedy činí 50 až 70 procent.

„Je otázka, co je lepší, zda dát více na metry čtvereční, nebo měření. Obvykle doporučujeme, aby byly obě složky 50 procent v případě, že dům je vybaven pouze indikátory na měření tepla, které jen naznačují množství spotřebovaného tepla,“ řekl. Podstata myšlenky je podle něj taková, že i když domácnost vodu neodebírá nebo má vypnuté radiátory, komfort služby je pro ni připraven a musí se podílet na platbách.

„Jsou šetřílci, kteří si vypnou topení a nechají se vytápět sousedy. Na jejich indikátorech tedy není vůbec nic. Tváří se, že je nespravedlivé, aby za teplo platili, ale v bytě nemají pět stupňů. Mají tam 16 nebo 17 stupňů, protože je vytápějí sousedi,“ podotkl Hanák.

Podle Jiřího Gavora ze společnosti ENA ideální řešení neexistuje. „K úsporám by více motivovalo, kdyby to bylo stoprocentně podle náměru měřidel. Nicméně proti tomu lze argumentovat, že měření spotřeby tepla v bytových domech není zdaleka tak přesné jako v případě elektřiny nebo plynu, a vždy je třeba myslet na parazitní jednání bytových jednotek, které by se nechaly vytápět sousedy,“ řekl Právu Gavor.

Rozhoduje i poloha bytu v rámci bytového domu. „Vyšší náměry tepla mají byty pod střechou nebo na krajích. Metodika rozúčtování ale na polohy bytů myslí a náměry na radiátorech jsou upravovány o koeficienty,“ řekl Hanák. Pokud někdo s vysokým náměrem nesouhlasí, může být podle něj na vině chyba ve vodoměrech. „Podléhají pravidelnému cejchování jednou za pět let. Lze žádat o kontrolu, zda vodoměry, podle kterých byla spotřeba naúčtována, jsou v pořádku,“ řekl.

Bytová družstva nebo sdružení vlastníků jsou po skončení zúčtovacího období povinna do konce dubna předložit domácnostem vyúčtování. „Ty mají pak možnost do třiceti dnů požádat o vysvětlení informací, s nimiž nesouhlasí nebo jim nejsou jasné, a do třiceti dnů se jim musí odpovědět,“ uzavřel Hanák.