Šéf Státního fondu životního prostředí: Plánujeme zvýhodněné úvěry na fotovoltaiku

Od ledna budete spolupracovat na distribuci dotací na fotovoltaiku či zateplování budov z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) se stavebními spořitelnami. Jak?

Slibujeme si od toho, že se zvýší podíl energeticky úsporných renovací i dostupnost základních informací o dotacích. Stavební spořitelny disponují zhruba 1400 pobočkami. Na každé z nich se člověk dozví základní informace o možných podporách v programu NZÚ. Pokud někdo projeví zájem a nebude mít dost peněz, tak mu spořitelna zprostředkuje kontakt na finančního poradce.

Ten zjistí, jaký úvěr je pro danou domácnost přijatelný, zprostředkuje mu kontakt s energetickým specialistou. A když to klapne, nastoupí ze strany stavebních spořitelen spolupráce při podání žádosti o podporu a zajištění předfinancování projektu jako takového.

Bude i nějaká další spolupráce?

Vedle toho je v přípravě další varianta spolupráce, kdy bychom měli být schopni využívat evropské prostředky z Národního plánu obnovy na zvýhodněné úvěry, které by byly schopny doplňovat úvěry komerční.

Díky tomu, že budou za výhodných podmínek, tak by měly snižovat třeba úrokovou míru pro toho daného klienta.

Od léta začaly kraje naplno přijímat kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti na výměnu starých kotlů. Už máte údaje o tom, kolik je zatím žádostí?

Zatím máme k dispozici údaje z Jihočeského kraje, který již jejich příjem zahájil. Ostatní kraje pouze vyhlásily výzvy. Jsou to první desítky podaných žádostí. Věříme, že částka, která je určena na toto kolo kotlíkových dotací, se určitě vyčerpá.

Došlo tam k nějakým změnám proti předchozím výzvám?

Nepodporujeme plynové kotle a došlo k vytvoření shodné kategorie nízkopříjmových domácností po vzoru Nové zelené úsporám Light (je určena na energetické renovace rodinných domů pro lidi s nízkými příjmy – pozn. red.). Dotace jsou tak určeny domácnostem, které tvoří starobní důchodci, lidé, co pobírají příspěvek na bydlení, případně invalidé třetího stupně. Parametry programu zůstaly stejné a je tam i zvýhodnění zálohové platby. To znamená, že kraje jsou schopny poslat část prostředků dopředu, pokud domácnost nemá naspořen dostatek vlastních prostředků na ekologický zdroj vytápění.

Velkých změn od podzimu dozná také Nová zelená úsporám. V čem budou spočívat?

Bude se klást větší důraz na renovace domů, abychom motivovali vlastníky nemovitostí, a to jak rodinných, tak bytových domů. Měly by být ideálně v komplexnějším provedení s cílem dosáhnout co největší energetické úspory. Tedy ideálně provést opatření typu zateplení fasády, výměny oken a dveří, zateplení střechy a půdy. To je jedna z hlavních změn.

Druhou novinkou je větší zaměření na bytové domy. Našli jsme cestu, jak zohlednit nízké příjmy některých vlastníků bytů, kteří často nesouhlasí s nákladnějšími opravami. Hlavním úskalím při rozhodování, zda přistoupit k větší investici na renovaci budovy, totiž bývá obava z velkého nárůstu pravidelných příspěvků do fondu oprav. Proto jsme nastavili parametry dotace tak, aby domácnostem s nižšími příjmy nebylo nutné platby do něj výrazně navyšovat. Bonus, který připadne každé nízkopříjmové domácnosti, totiž bude použit na splacení části jejich podílu na nákladech za renovaci. Třetí změna se týká administrativní náročnosti. Výrazně zjednodušujeme požadavky na žadatele, abychom i my zvládli administrovat nikoliv 80 tisíc nebo 160 tisíc žádostí ročně, ale aby to mohly být statisíce.

Máte přehled o tom, kolik bytových domů u nás by potřebovalo renovaci z hlediska energetických úspor?

Pokud bychom se na to podívali přes byty v těchto domech, tak téměř milion bytů není zatepleno vůbec, a čtyři miliony bytů jsou v domech s nějakým dílčím opatřením, nejčastěji mají vyměněná okna. Takže prostor pro renovace je bezesporu velký.

Slyšel jsem, že bytové domy budou moci čerpat dotaci i zálohově, tedy před provedením úprav.

Ano, prostředky dokážeme poslat dopředu. Tím se sníží úvěrová zátěž vlastníků na pokrytí celkových nákladů na renovace, počítáme s tím, že v podstatě dostanou zálohově celou výši dotace.

Jak budou sociálně slabé domácnosti v bytových domech zvýhodněny, v jaké výši a jak to bude probíhat?

Klasicky podá žádost o dotaci právnická osoba, to znamená bytové družstvo nebo společenství vlastníků. Kromě toho, že si požádá o dotaci na energetické úspory, tak zažádá i o příspěvek na počet nízkopříjmových domácností. Příspěvek se bude odvíjet od plochy bytu, maximální částka bude 150 tisíc korun. Povinností družstva nebo společenství vlastníků jednotek (SVJ) bude tento příspěvek použít na snížení splátky úvěru, kterou bude platit konkrétní nízkopříjmová domácnost.

To znamená, že když třeba v osmnáctibytovém domě bude šest nízkopříjmových domácností, dostane dům navíc až 900 tisíc korun?

Ano. Ale opakuji, že výsledná dotace bude závislá na ploše toho bytu a typu zateplení. Částka 150 tisíc korun se vztahuje k modelovému bytu o 60 metrech čtverečních a optimálnímu zateplení bytového domu.

Co budou muset nízkopříjmové domácnosti dokládat?

Obdobně jako u programu Nová zelená úsporám Light budou muset doložit potvrzení čerpání důchodu nebo příspěvku na bydlení, pokud si jej vyžádáme.

Co když se bytový dům nebude renovovat, ale nízkopříjmové domácnosti budou třeba potřebovat vyměnit okna, poněvadž jim tam uniká teplo. Mohou požádat o dotaci?

Mají tu možnost za předpokladu, že dům jako takový už prošel renovací, většinový vlastník s další nepočítá a v tomto konkrétním bytě nedošlo například k výměně oken z finan­čních důvodů. Takovouto domácnost zařadíme od září pod program NZÚ Light, aby si mohla podat žádost a získat dotaci.

Bude u bytových domů rozdílný přístup vůči družstvům, společenstvím vlastníků a vůči člověku nebo firmě, kteří ho budou vlastnit celý?

Do této chvíle jsem mluvil o vlastnictví, které je podílové. Tedy o bytových družstvech nebo společenství vlastníků. V okamžiku, kdy bude dům celý vlastnit obec, fyzická osoba nebo firma, zvýhodnění na nízkopříjmové domácnosti uplatněno nebude. Co se týká zálohových plateb u dotací, budeme je umožňovat pouze bytovým družstvům a SVJ. Ale i pro tyto formy vlastnictví bytových domů platí zvýšení dotace na komplexní renovace.

Změny by se ale měly dotknout i dotací NZÚ pro rodinné domky. Ne vždy ale k lepšímu, například se sníží výše podpory pro nabíječky pro elektromobily. Proč?

Naprostá většina změn v programu bude pro žadatele bezesporu pozitivních, protože cílíme na to, aby se domy renovovaly. Dojde k výraznému navýšení podpory na zateplení domu až na téměř jeden milion korun. Co se týče dotace na nabíječky, bude nové nastavení více odpovídat reálným nákladům. U dotací poskytovaných formou jednotkových nákladů průběžně vyhodnocujeme reálné ceny versus dotace, a pokud dojde ke snižování cen, jako v případě nabíječek, musí být naší reakcí snížení míry dotace.

Další ze změn je to, že už se nebudou podporovat standardní nízkoenergetické domy, ale jen pasivní…

Důvod je jednoduchý. Nízkoenergetické stavění se stalo standardem, tudíž není potřeba další veřejné podpory. Účelem dotačního programu v případě podpory novostaveb je motivovat domácnosti k nadstandardním opatřením, která dnes odpovídají již jen domům ve standardu Pasiv+. Podstatné je, a to u všech opatření programu Nová zelená úsporám, že jsme všechny hlavní změny oznámili v předstihu, aby lidé měli dost času rozhodnout se, zda bude pro ně výhodnější využít dosavadní program, nebo si počkat na září na nové, výhodnější podmínky.

Jaké budou ty výhodnější podmínky pro rodinné domy? Co lidi nově čeká?

Nově je čeká větší zvýhodnění renovací včetně těch komplexních. Zejména se výrazně navýší dotace na zateplení – žadatelé, kteří zateplí svůj dům komplexně, nebo jak říkáme „optimálně“, nově získají až milion korun, přičemž v současné etapě je maximální výše dotace 650 tisíc korun. Velmi si slibujeme od podprogramu Oprav dům po babičce, který přinese ještě další novinky.

Mírné znevýhodnění proti dosavadnímu stavu ale bude u dotací na zařízení pro dešťovou vodu nebo zelené střechy, ne?

Zelené střechy a opatření typu dešťovka jsou opatření, která nebude možné realizovat samostatně, ale jen v kombinaci se zateplením. Důvodem je, že jsme v režimu prostředků z Modernizačního fondu, který primárně cílí na dekarbonizaci. Akumulace dešťové vody a zelené střechy jsou však opatření jiné kategorie, tedy na boj proti suchu a klimatické změně, a ta z něj nedokážeme financovat samostatně. Ale do budoucna tuto podporu samostatně nevylučujeme. Spravujeme i další finan­ční prostředky a během léta bychom měli mít jasno, zda a z jakých zdrojů případně podporu nabídnout.

Mluvil jste o administrativním zjednodušení.

Velmi výrazně od září snížíme počet dokládaných dokumentů. Dotace zůstanou na bázi jednotkových nákladů. Budou to v podstatě paušály k realizovaným opatřením, nebudeme chtít dokládat fakturaci na provedená opatření. Cílíme na administraci stovek tisíců žádostí ročně, proto jsou všechny změny nutné, abychom i do budoucna zvládli v horizontech týdnů schvalovat žádosti a proplácet realizované projekty.

A jak se to bude kontrolovat, když lidé nepošlou faktury?

Princip administrace programu Nová zelená úsporám stojí na nastavených jednotkových dotacích. To znamená, že není potřeba dokládat faktury, ale bude nutné doložit zprávu o realizaci opatření a potvrzení odborného dozoru. Pokud bychom měli pochybnosti, máme samozřejmě právo vyžádat si faktury či provést kontrolu na místě, ale není nutné zatěžovat žadatele dokládáním účetních dokladů.

Proč si slibujete takový růst počtu žádostí? Chystáte nějakou kampaň, nebo zaberou nové podmínky?

Předpokládáme, že zájem o fotovoltaiku a o tepelná čerpadla bude i nadále narůstat. Očekáváme, že vzroste i zájem o zateplení, k tomu chystáme i další nástroje na podporu předprojektové přípravy. Je tu nová oblast, výměna starých plynových kotlů za tepelná čerpadla, kde se dá také čekat výrazný zájem. A čeká nás vyjednávání možné podpory na výměny kotlů třetí emisní třídy. Na ty se chceme také během příštího roku zaměřit.

Hodně se teď mluví o komunitní energetice. Tedy o výrobě elektřiny obcemi nebo skupinou lidí. Podle ministerstva průmyslu si tak lidé budou moci například posílat elektřinu z chaty do bytu ve městě. Budete se na tom nějak podílet?

Pod nás toto spadá spíše po finanční stránce, neboť financujeme z Modernizačního fondu mimo jiné fotovoltaické elektrárny, základ komunitní energetiky pro obce a města. Ale do komunitní energetiky se budou moci zapojit i občané. Čekáme na finální stav legislativy, abychom mohli zavést do programu Nová zelená úsporám například pojem aktivní zákazník a mohli i v dotacích počítat se sdílením energie. Připravujeme výzvu na vytvoření čtyřiceti pilotních komunit z prostředků Národního plánu obnovy, která umožní už teď začít připravovat sdílení elektřiny například v rámci několika bytových domů, části města nebo obce.

Co je to těch čtyřicet komunit?

Jedná se o energetická společenství, která mohou vzniknout na několika úrovních. Chceme podpořit zpracování podkladových materiálů, což jsou zejména ekonomické a právní dokumenty, tak, aby se zachytil celý segment budoucích možných komunit, které se do toho budou moci zapojit. V okamžiku, kdy tato pilotní energetická společenství vzniknou, dáme je modelově k dispozici všem ostatním, aby měli vzory, typové smlouvy nebo jejich zkušenosti volně k dispozici.

O kolik budou moci tyto komunity žádat peněz?

Pohybujeme se v řádech maximálně jednotek milionů s tím, že výzva se připravuje a měla by být vyhlášena letos na podzim. Bude na ni vyčleněno téměř 100 milionů korun.

Od září bude možné požádat o výměnu plynového kotle za tepelná čerpadla. Koho se to bude týkat?

Budou dva klíčové parametry. Jedním bude stáří kotle a druhým energetická úspornost objektu, kam se bude tepelné čerpadlo jako náhrada za stávající starý plynový zdroj pořizovat.

A proč jenom za tepelné čerpadlo? Proč ne třeba za kotle na biomasu?

Zdrojem podpory je Modernizační fond a tam připadá v úvahu pouze tepelné čerpadlo, případně kotel na biomasu. Nicméně v případě kotle na biomasu by podpora narážela na limity v oblasti ochrany ovzduší. Jednoduše řečeno, tam, kde z komína nešlo z pohledu znečišťujících látek nic, by po výměně za kotel na biomasu došlo ke zhoršení emisí v dané lokalitě, na což pamatuje i legislativa Evropské unie, se kterou by tento postup byl v rozporu. To je rozdíl proti kotlům na uhlí, z nichž ty s nejhorší emisní třídou musejí být na podzim příštího roku odstaveny. Takový uhelný kotel lze nahradit i kotlem na biomasu vysoké účinnosti, protože se tím emisní situace v lokalitě zlepší.

Když o tom mluvíte, povinná výměna se týká kotlů 1. a 2. emisní třídy. Kolik jich je ještě v provozu? A stihne se to?

Před třemi roky se odhadovalo, že jich je asi 300 tisíc. Postupně počet klesá, běží kotlíkové dotace, Nová zelená úsporám, takže nyní by jich měly být řádově desetitisíce, což by se mělo na straně montážních a dodavatelských firem kapacitně zvládnout.

Je nějaká naděje, že se mezi podporované zdroje vrátí i plynové kotle?

Je tam naděje pro skupinu nízkopříjmových domácností, kde skutečně zvažujeme, že podporu vrátíme. Bude to předmětem jednání, která povedeme s Evropskou komisí během podzimu.

Máte až do konce srpna odstávku přijímání žádostí. Proč?

Končí první etapa financování NZÚ z prostředků Národního plánu obnovy, přecházíme s programem čistě pod Modernizační fond. Jsou tam jiná pravidla. Druhým důvodem je úprava informačního systému tak, aby zvládl statisíce žádostí ročně.