S výší svých dluhů je nespokojen téměř každý druhý Čech

Ukázal to mezinárodní průzkum agentury Ipsos pro ING Bank v 15 zemích světa, přičemž dotázáno bylo 14 664 osob.

Polovina Čechů dluží nějaké peníze (i vedle případného hypotečního úvěru). Pětina z nich má osobní půjčku, každý desátý dluží prostřednictvím kreditní karty, stejný počet lidí má přečerpaný účet. Asi osm procent Čechů dluží svým blízkým či přátelům.

Nejméně zadlužených občanů napříč Evropou je v Nizozemsku, kde má osobní dluh jen tři lidé z deseti. Na opačném pólu stojí Turecko se třemi čtvrtinami zadlužených obyvatel nebo Spojené státy, kde dluží dvě třetiny lidí.

„Jak výsledky průzkumu ukazují, stává se život na dluh standardem pro vysoký podíl obyvatel, a to nejenom u nás. Jde přitom o rizikovou disciplínu, kdy i relativně nízké dlužné částky dokážou při nenadálých finančních potížích narůst do rozměrů, které přestane jedinec či domácnost zvládat,“ uvedl Libor Vaníček z ING Bank.

Osobní půjčka je nejčastějším nehypotečním dluhem napříč Evropou. Ovšem v některých zemích vedou dluhy z kreditních karet - například téměř polovina Turků či čtvrtina Britů dluží právě jejich prostřednictvím. Významný podíl tohoto typu zadlužení mají i obyvatelé USA a Austrálie (35 procent, resp. 29 procent).

Zatímco čtvrtina Čechů je spokojena s výší svých úspor, s mírou zadlužení není spokojeno 45 procent našich spoluobčanů.

Pozitivní skóre spokojenosti se svými financemi vykázali pouze obyvatelé Lucemburska a Velké Británie. S úsporami jsou spokojeny dvě pětiny Lucemburčanů a prakticky stejný počet Britů.

Na druhou stranu nespokojenost s výší dluhů uvedla o něco více než čtvrtina obyvatel Lucemburska a 37 procent Britů.

V ostatních evropských zemích počet nespokojených s výší dluhu převyšoval procento obyvatel spokojených s úsporami.

Výdaje Evropanů rostly v uplynulém roce především v oblastech nutných výdajů na bydlení, služby, jídlo nebo zdraví.

Více než čtyři z deseti dotazovaných vydávali více za platby energií, vodu a další služby. Jen desetině lidí se podařilo v této oblasti výdaje snížit.

Třetině obyvatel Evropy v loňském roce vzrostly náklady na jídlo a čtvrtina Evropanů měla větší vydání spojená se zdravím, ale i s dopravou. Pětina musela sáhnout hlouběji do kapsy při placení nákladů na bydlení. Evropané utráceli více i za vzdělání a údržbu domácnosti.

Dotazovaní napříč starým kontinentem naopak dokázali nejčastěji ušetřit na výdajích za oblečení, kosmetiku, dovolenou nebo volnočasové aktivity, kde se zhruba třetině dotazovaných respondentů dařilo výdaje snížit.

Lidé, kteří nemají žádné úspory, snižovali výdaje napříč všemi kategoriemi s výjimkou nákladů spojených s bydlením a nutnými službami.