S větší podporou pracujících důchodců stát otálí

„Prodloužit si pracovní život je výhodné pro všechny strany. Pracovat déle se rozhodně vyplatí, a to nejen z hlediska financí, ale i možnosti předávání zkušeností ve firmě a také kvalitnějšího života seniorů v pracovním kolektivu, třeba na částečný úvazek,“ připustil mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta.

Zaměstnavatelé ani zaměstnanci však na toto zatím příliš neslyší. Podle letošních statistik pracuje jen zhruba 270 tisíc z téměř 2,4 milionu starobních důchodců. Skoro třetina penzistů naopak pobírá předčasný důchod.

Ke konci loňska bylo v předčasné penzi přes 680 tisíc lidí, o 38 tisíc víc než před třemi lety a o 156 tisíc víc než před deseti. Letos jich podle odhadů už může být kolem 750 tisíc.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) na jaře navrhl místo nynějšího, spíše jen symbolického, navyšování penzí odpustit pracujícím důchodkyním a důchodcům sociální odvody. Ve vládě s tím ale narazil. Jurečka poté prohlásil, že s obdobným opatřením může přijít ještě jednou, v rámci plánované reformy penzí. Jestli se tak ale stane, Právu nepotvrdil.

K jeho jarnímu návrhu na nahrazení stávajícího zvyšování důchodů při souběhu s výdělečnou činností slevou na pojistném ve výši 6,5 procenta vzneslo zásadní výhrady ministerstvo financí v rámci připomínkového řízení. Zrušením části odvodů pracujících důchodců by stát podle něj přišel ročně o čtyři až 4,5 miliardy korun. Po projednání vládou pak bylo opatření z chystané novely vyřazeno.

V okleštěném návrhu tak zůstaly relativně méně zásadní věci, tedy to, že žádost o důchod bude možné podávat on-line nebo úpravy termínů výplaty penzí.

Experti na důchodovou problematiku se shodují, že stát by měl podmínky pro pracující důchodce upravit.

„Určitě ano, stávající systém je tragický. Důchodce, rozumějme po řádném důchodovém věku, který k důchodu ještě pracuje, odvádí sociální pojištění jako každý jiný a za 360 dní takové činnosti má nárok na zvýšení důchodu o 0,4 procenta z výpočtového základu. To mnohdy není ani sto korun. O zvýšení se navíc musí žádat, někomu to za to ani nestojí,“ řekl Právu důchodový poradce Martin Kohoutek.

„Otázka také je, kolik nás stojí práce úředníka, který takovou žádost musí posoudit a vydat rozhodnutí. Plánované snížení odvodu sociálního pojištění mi přišlo jako zajímavá změna. Jestli to ale může být dostatečná motivace k tomu, aby důchodci setrvali v pracovním poměru, těžko říci,“ dodal.

Vláda od letošního února zavedla zvýhodnění kratších úvazků pro vybrané zaměstnance včetně lidí starších 55 let. Pojistné se přitom zaměstnavatelům snižuje z 24,8 procenta o pět procentních bodů. Opatření má motivovat k zavádění částečných úvazků.

Před dvěma týdny ministerstvo práce přišlo s analýzou, že slevu na sociálních odvodech u kratších úvazků nejvíce používají lidé ve věku nad 55 let (39 procent). Kolik z nich je důchodců, ale neupřesnilo.

Do konce června podle Jurečky poskytlo práci na zkrácený úvazek 23 704 zaměstnavatelů, celkově bylo takto během prvního půlroku zaměstnáno na 99 tisíc lidí. Nově vzniklých částečných úvazků přitom bylo kolem osmi tisíc. Tři čtvrtiny pracujících na zkrácený úvazek jsou ženy.

Jurečka dříve zmiňoval i možnost pobídek, díky nimž by senioři s výdělkem pobírání penze odložili. Se škrtnutím odvodů, jak to navrhoval, nesouhlasili zástupci zaměstnavatelů ani odborů. Ti by chtěli penzi za „přesluhování“ více zvedat. Poukazovali přitom na to, že zatímco mladší senioři mají penzi a výdělek, ve vysokém věku si lidé příjem prací už zvedat nemůžou.