S finančními problémy se lidé svým nejbližším příliš nesvěřují

Zjištění vyplynula z mezinárodního průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika u příležitosti vzdělávací aktivity Den bez Dluhů, kterou společnost každoročně pořádá v České republice, Polsku, Rumunsku a na Slovensku.

Průzkum ukázal, že v České republice se do dluhů dostala „pouze“ pětina obyvatel. V porovnání s ostatními zeměmi jsme na tom mnohem lépe. S finančními problémy se totiž setkala již třetina slovenské či rumunské populace a také tři z deseti Poláků.

Hlavním důvodem, proč lidé svou finanční situaci nezvládají, je především neschopnost zvládat rodinné finanční plánování.

„Občané ve sledovaných zemích čelí často finančním potížím díky nedostatečnému plánování domácího rozpočtu. Pokud dojde ke zvýšení výdajů či nečekaným platbám, v rozpočtu vznikne díky nedostatku rezerv díra. Následné opoždění pravidelných plateb nebo úplná neschopnost splácet může snadno vést k finančním potížím až dluhové pasti,“ upozornila Veronika Kuřinová ze společnosti KRUK.

Mnoho lidí má problém svěřit se se svou finanční situací nejen lidem ve svém okolí, ale také svým nejbližším. O své finanční situaci tak informuje svou manželku či manžela jen polovina Poláků a o něco více Čechů a Slováků.

Nejvíce sdílní jsou v ohledu financí ke své rodině Rumuni (66 procent). Dluhy jsou pro ně čistě soukromou záležitostí a pouze jeden ze sta by o svých finančních problémech vykládal spolupracovníkům. Na druhou stranu nejvíce sdílní ve vztahu ke spolupracovníkům jsou Češi (sedm procent).

U partnerů žijících mimo manželství je procento těch, kteří se svěří svému protějšku, ještě nižší. Své partnery informuje o finanční situaci čtvrtina Čechů a Slováků a pouze desetina Poláků a Rumunů. Obdobné jsou výsledky také v případě rodičů a dětí, které informuje třetina Čechů a Slováků a přibližně pětina Poláků a Rumunů.

Nejčastějším důvodem, proč lidé nechtějí o svých dluzích mluvit se svými nejbližšími, je snaha ochránit je před starostmi, které by jim nelehká finanční situace mohla způsobit. Tento názor mají téměř tři pětiny Čechů a Slováků a polovina Poláků.

Téměř polovina Čechů a Slováků nesdílí svou finanční situaci se svými příbuznými také kvůli strachu, že touto informací zatíží další osoby a přidělá jim starosti či ze snahy udržet pozitivní a optimistickou rodinnou atmosféru. Ta je také nejčastějším důvodem mlčenlivosti pro polovinu obyvatel Rumunska.

Slováci mají ze všech sledovaných národností nejsilnější pocit hrdosti. Téměř dvě pětiny z nich si nepřejí být kvůli svým finančním problémům objektem lítosti svého okolí.

Ačkoliv pouze polovina Čechů, Slováků a Poláků sdílí svou finanční situaci se svými nejbližšími, byla by to právě rodina, na kterou by se v případě finanční pomoci obrátily dvě třetiny Čechů a Slováků, polovina Poláků a pouze čtvrtina Rumunů. Činili by tak hlavně proto, že věří v její ochotu pomoci ostatním členům rodiny v problematických situacích.

V případě Rumunska by dvě pětiny obyvatel, nejčastěji hledaly finanční pomoc přímo u zaměstnavatele. Spoléhají na to, že právě ten může svým zaměstnancům zvýšit finanční ohodnocení, případně jim poskytnout i bezúročnou půjčku.

Na sociální instituce by se v případě nouze obrátilo 57 procent Čechů a polovina Slováků oproti Polákům a Rumunům, kteří v případě finančních potíží těmto institucím důvěřují pouze ze sedmi, respektive devíti procent.