Růst příjmu se mnohým lidem zastaví už po třicítce

„Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší než u těch vysokoškolských,“ potvrdil Michal Novák z portálu Platy.cz.

Zaměstnanec s maturitou podle něho dosáhne platového stropu v průměru ve 34 letech. Vysokoškolák dosahuje nejvyšší mzdy kolem 44 let. Pokud to člověk dopracuje na šéfa obchodní skupiny, tak až ve 48 letech.

Ovšem není vysoká škola jako vysoká škola. Analýzy portálu Profesia ukazují, že v netechnických oborech, zejména ve společenských vědách, vysokoškoláci nemají dostatek možností na trhu práce odpovídajících úrovni jejich vzdělání, a tak se ucházejí i o pozice, kde dostačuje středoškolské vzdělání.

Stagnace příjmů ovšem rozhodně nehrozí například počítačovým specialistům, obchodníkům, pojišťovákům, ale třeba ani živnostníkům řemeslníkům, kterých je nedostatek a lidé si je musejí objednávat i více než půl roku dopředu.

„Když jsem před dvaceti lety nastupoval, měl jsem opravdu královský plat. Ale mám ho pořád stejný. Za čas se z něho stal lehce nadprůměrný, o dalším zvyšování není řeč. Ale nepláču: mám zase více flexibilní pracovní dobu než u jiných firem a občas se věnuji ještě na volné noze jiné práci, a před padesátkou si taky nejde až tak vyskakovat,“ míní šestačtyřicetiletý pan Jiří.

Pracuje v jedné vydavatelsko-marketingové společnosti a má střední školu s maturitou.

„Každopádně roste počet absolventů, kteří se nebojí říct si o vyšší nástupní plat, než jim potenciální zaměstnavatel nabízí. Pod svou cenu mají nyní tendenci jít spíše lidé ve věku 55 let a více nebo ženy nastupující po mateřské,“ doplnil Novák.

Nástupní platy absolventů jsou u vysokoškoláků největší v bankovnictví a IT, nejnižší ve zdravotnictví a sociální péči.

Čerstvý interní auditor si může měsíčně vydělat v průměru 50 tisíc korun, softwarový inženýr přes 43 tisíc korun, sociální pracovník 20 tisíc korun.

Absolventi středoškoláci jsou nejlépe finančně ohodnocení v IT a energetice, nejnižší nástupní mzdy se nabízejí v gastronomických službách, kde jsou ale statistiky ovlivněny praxí odměn na ruku, a v cestovním ruchu, maloobchodě, dopravě a spedici.

Schopnost přidávat svým zaměstnancům se nyní výrazně liší obor od oboru v závislosti na tom, jak silně na firmy dolehla pandemie a jak velkému soupeření o nedostatkové zaměstnance čelí.

V oblasti IT jsou mzdy více než osm procent nad předpandemickou úrovní, zatímco v kultuře a rekreaci téměř pět procent pod ní.

„Nejvíce klesaly mzdy v kultuře, zábavním a rekreačním průmyslu či ubytovacích a stravovacích službách. Naopak nejvíce si polepšili lidé věnující se nemovitostem, zdravotní a sociální péči či výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla,“ shrnul mzdový vývoj po pandemii ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček.

Průměrná mzda v letošním 2. čtvrtletí dosáhla 38 275 korun a meziročně vzrostla o 11,3 procenta. Reálná mzda určující, jaké množství produktů si lidé koupí, vzrostla o 8,2 procenta.