Článek
Samotný rozvod může být vyřízen za tři měsíce až půl roku, je-li jasné, co s dětmi, ale vleklé bitvy o majetek trvají léta. Vyplývá to z rozboru advokátky Daniely Kovářové, specializované na rodinné právo.
„Když sečtete všechny běžné náklady a vzniklé přímé ztráty u běžného rozvodu, dostanete se k částce začínající u jednoho sta tisíc korun. Jen náklady soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů nejdou pod 50 tisíc korun. Obvykle trvá sedm let,“ uvedla Kovářová v odborném právnickém měsíčníku Rodinné listy.
Připomíná, že citelným nákladem bývají výdaje například za detektivní kancelář, když „manžel zapírá majetek či odklonil cenné papíry na rodinné příslušníky“.
Ideální, tedy relativně rychlé rozvodové řízení od rozhodnutí se rozvést až po rozsudek může trvat šest měsíců, pokud se určí, jak bude postaráno o děti. Ale po samotném rozvodu se vypořádání majetku vleče léta. Soud dává exmanželům na rozdělení věcí tříletou lhůtu, jenže tyto spory se často kvůli dalším a dalším odvoláním podstatně prodlužují.
Rozvést lze i bez vypořádání, ale…
„Manželství lze rozvést i bez dohody o úpravě majetkových vztahů. Nicméně dohoda o vypořádání majetkových vztahů je nezbytná pro rozvod podle § 24a zákona o rodině (tzv. normální rozvod), ale není ještě vypořádáním společného jmění manželů,“ upozorňuje na právní úskalí rozvodových tahanic o majetek soudce Stanislav Findejs.
Při rozvodu podle § 24 zákona o rodině totiž soud zjišťuje příčiny rozvratu manželství. Proto účastníky předvolá a zkoumá, zda manželství plní své zákonem stanovené funkce, tedy výchovnou, ekonomickou a biologickou. „Pokud manželství tyto funkce neplní a je trvale a hluboce rozvráceno, bude dozajista rozvedeno,“ dodal Findejs.
Jen náklady soudního řízení o vypořádání společného jmění manželů nejdou pod 50 tisíc
Jenže pak začíná právě boj o majetek, kdy ztráty jdou už do miliónů, a to ne jen u super podnikatelů. V porovnání se situací před deseti patnácti lety se totiž celková hodnota úspor domácností výrazně zvýšila, i tím, jak si lidé mohou snadněji do osobního vlastnictví pořizovat byty či domy na hypotéky a brát půjčky na jejich vybavení.
Odvolal se a přišel o dům
Snažit se přitom o naprostou výhru se nevyplácí. Své o tom ví čtyřicetiletý muž, jenž zdědil po své matce rodinný dům, ale nakonec o něj přišel. Podle shrnutí případu publikovaného v měsíčníku Česká judikatura šlo o to, že exmanželka u soudu argumentovala, že do rekonstrukce vložila peníze svých rodičů, a navíc že se manžel k ní zachoval obzvlášť nemorálně, když od ní odešel po narození dcery.
Soud přiřkl dům muži, s tím, že musí ženu vyplatit, co do domu vložila. Muž s tím byl nespokojen, hnal to s odvoláním k vyšší instanci, a ta tedy rozhodla zcela opačně – dům přiřkla ženě, s tím, že ona má vyplatit muži zhruba 800 tisíc jako satisfakci. Žena měla už peníze připravené, a tak muž o dům v hodnotě několika miliónů přišel.
"Odejdeš-li, osolím ti to"
V bitvách o majetek se nasazují i šikanózní žaloby, jejichž účelem je jediné – hra o nervy za každou cenu. Na jednu stranu muži často zapírají příjmy, aby nemuseli platit vysoké alimenty, ale na druhou si některé exmanželky neváhají vymýšlet dokonce znásilnění ze strany bývalého manželka, a pak se na policii při prvotní konfrontaci ukáže, že si vše vymyslely.
Soud je zavalen dalšími papíry a vše se natahuje a komplikuje. Pikantní je, že k tomuto stylu „pálení mostů“ se, jak Právo zjistilo z jednoho ze stále živých případů, snížila i jistá úspěšná advokátka. Byt v Praze, jenž je předmětem sporu o majetkové vyrovnání s jejím exmanželem, přitom pro ni rozhodně není zjevně existenční nutností. Jen tak naplňuje, co svému muži slíbila, když po dvaceti letech soužití odcházeli od rozvodového stání: když odejdeš, osolím ti to, ať to stojí, co to stojí.
V jiných případech je zase podána žaloba, že druhá strana zanedbává, či zneužívá dítě. V šoku jsou pak i otrlí policisté a psychologové, když během výslechu čtyřletého chlapečka slyší odříkat nechutnosti a na závěr dítě dodá: „Ale maminka mne to dál nenaučila.“
Na to, že je v soudních bitvách o vypořádání majetku exmanželů zneužíván ke kriminalizaci jedné ze stran sporu trestní zákoník, před časem otevřeně upozornil předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Podle něho k tomu lidi navádějí někteří advokáti. [celá zpráva]
Rozezlil si tím Českou advokátní komoru, která to popřela. [celá zpráva]