Rozhodčí doložky už od dubna nepůjde tak snadno zneužít

Mnohé firmy totiž lidem ve smlouvě podstrčily klauzuli, že dojde-li ke sporu, bude ho řešit nikoli soud, ale rozhodce, zpravidla určený firmou. Ustanovení o rozhodci bývalo často napsáno na smlouvě nenápadně, mnohdy tak drobným písmem, že si toho člověk ani nevšiml.

Taková klauzule znamenala jediné: předem bylo jasné, že spotřebitel téměř každý spor prohraje. A to proto, že rozhodci byli zpravidla podjatí a rozhodčí nález byl téměř vždy konečný. Na soud se spotřebitel až na výjimky vůbec nemohl obrátit.

„Doložky často fungovaly jako továrny na exekuční tituly,“ uvedla loni ve Sněmovně při projednávání návrhu šéfka Legislativní rady vlády Karolína Peake. Od 1. dubna je všechno jinak. Od tohoto data nabývá účinnost novela zákona o rozhodčím řízení, kterou Sněmovna schválila v lednu letošního roku. Novela má číslo 19/2012 Sb.

Nové je předně to, že když se strany domluví na rozhodci pro řešení sporů, musí být o tom sepsána samostatná smlouva, aby si účastník lépe uvědomil její možný dopad. Pokud rozhodčí smlouva nebude sepsána na samostatném papíře, ale jako součást podmínek hlavní smlouvy, bude hlavní smlouva neplatná.

Podnikatel dále musí spotřebiteli s předstihem před uzavřením rozhodčí doložky vysvětlit, jaké může mít pro něho následky.

Doložka musí rovněž obsahovat pravdivé, přesné a úplné informace o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, o způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, o odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou vzniknout, a o pravidlech pro jejich přiznání, místu konání rozhodčího řízení, způsobu doručení nálezu a o tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný.

I když bude řešit spor rozhodce a spotřebitel nebude s jeho nálezem spokojen, bude mít právo požádat soud, aby ho přezkoumal.

Soud bude v tomto případě povinen vždy přezkoumat nález z hlediska, zda nebyly porušeny předpisy na ochranu spotřebitele nebo zda není v rozporu dobrými mravy či veřejným pořádkem. Pokud dojde k závěru, že k těmto pochybením došlo, bude povinen rozhodčí nález zrušit. Bude se muset zabývat i tím, zda není důvod pro odklad vykonatelnosti.

Novinkou je dále to, že rozhodci musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být zapsáni v seznamu vedeném ministerstvem spravedlnosti. Nesmí být ve věci podjatí. Podjatost může spočívat i v tom, že rozhodce řeší pro jednu firmu desítky či stovky spotřebitelských sporů a má s ní tedy nadstandardní vztahy.

Sociální demokracie ve Sněmovně návrh podpořila jako prospěšný, ale považuje ho přesto za málo razantní. „Navrhovali jsme už dvakrát, aby v rámci spotřebitelských úvěrů nebylo možné uzavírat rozhodčí doložky vůbec,“ uvedl poslanec Jeroným Tejc (ČSSD).

Předkladatel návrhu, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), ale soudí, že je správné zachovat možnost rozhodčího řízení i u sporů ze spotřebitelských smluv. „Jdeme cestou, kdy nezužujeme působnost rozhodčího řízení, pouze řešíme otázky nastavení pravidel,“ vysvětlil ve Sněmovně.

Poslankyně, členka ústavněprávního výboru JUDr. Ivana Weberová (ODS) je s řešením rovněž spokojená. „Pojistky dané novelou jsou více než dostatečné pro to, aby nedocházelo již k dalšímu zneužívání. Všichni ale musí dbát o svá práva a nepodepisovat smlouvy bez jakékoli rozvahy,“ uvedla ve Sněmovně.