Hlavní obsah

Rozdíl mezi smlouvou o dílo a kupní smlouvou poznáte při řešení reklamací

Novinky, bab

Pokud si chcete nechat něco vyrobit, upravit, opravit či přestavět, sepíšete s dodavatelem smlouvu o dílo. Ta má oproti kupní smlouvě specifickou, právní úpravu. Málokdo ji ale zná. Rozdíl mezi oběma typy smluv pak poznáte ve chvíli, kdy se něco nepovede a dojde k reklamaci.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Ve spolupráci se spotřebitelskou organizací dTest přinášíme několik rad, které vám pomohou orientovat se v problematice smlouvy o dílo a případné reklamace nekvalitně odvedené práce.

Mnozí lidé se domnívají, že se smlouva o dílo liší od klasické kupní smlouvy jen tím, že se neplatí za již zhotovený výrobek, ale že je daný předmět potřeba nejprve vyrobit. I přesto, že to zní logicky, není to správně. V praxi rozdíl mezi oběma typy smluv poznáte zejména při řešení reklamací.

U stavebních prací jde vždy o smlouvu o dílo

„Kupujete-li si věc, která se má teprve vyrobit, a celý proces včetně materiálu dodá prodejce, postupuje se podle pravidel pro kupní smlouvu. Do této kategorie spadá například výroba nábytku nebo objednávka cukrářských či lahůdkářských výrobků,“ upozornil vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Máte-li však vlastní materiál, který bude použit ke zpracování — například látku, ze které si necháte ušít šaty — bude se jednat o smlouvu o dílo. U té má převažovat práce zhotovitele nad vlastním materiálem.

„Dílem také vždy budou záležitosti týkající se stavby. Necháte-li si postavit dům, nezáleží na tom, jestli to bude z vlastních nebo stavitelem dodaných materiálů, uzavírat budete vždy smlouvu o dílo. Stejné to bude s rekonstrukcemi koupelen, opravami podlah či výměnou oken,“ dodal Zelený.

Dokončené dílo musíte převzít i s výhradami

Dílo je provedeno ve chvíli, kdy dojde k jeho dokončení a předání. Aby však mohlo být považováno za dokončené, musí vám ho jeho zhotovitel předvést a ukázat, že může sloužit svému účelu. Například vůz musí po opravě jezdit, v koupelně by měla téct voda z kohoutků či ze sprchové hlavice ve chvíli, kdy ji pustíte apod.

„Pamatujte, že při přebírání díla má své povinnosti i objednatel, tedy vy. Dokončené dílo převzít musíte, a to buďto s výhradami, nebo bez výhrad. Převezmete-li bez výhrad, nemusíte pak být úspěšní při reklamaci zjevných vad,“ upozornil Zelený. Pokud si například objednáte obklady do kuchyně v červené barvě a bez výhrad převezmete modrou kuchyni, lze předpokládat, že jste spokojení.

Důsledky převzetí se týkají především do očí bijících zjevných vad. Aby však nedocházelo k pozdějším sporům, je samozřejmě dobré, pokud jich hned zpočátku objevíte co nejvíce. Na druhou stranu nikdo po vás nemůže chtít, abyste na první pohled zjistili, že obkladač zvolil nesprávné lepidlo na dlaždičky nebo zedník špatně rozmíchal maltu.

Nová pravidla pro záruční dobu

Stará právní úprava, která stále přežívá v povědomí podnikatelů i zákazníků, stanovila u smlouvy o dílo šestiměsíční záruční lhůtu a u opravy věci lhůtu tříměsíční. To však bez náhrady zrušil nový občanský zákoník k 1. lednu 2014.

Zákonná záruka na dílo či opravu tedy de facto neexistuje. To ale neznamená, že se na ní se zhotovitelem nemůžete předem domluvit a podle nabízené délky záručního servisu i na začátku vybírat.

Zákazník má ovšem šanci uspět s reklamací i v případě, že není sjednaná záruka a zhotovená věc se rozbije či se u ní objeví vada.

„Dílo má vadu, pokud neodpovídá smlouvě, tedy při jeho výrobě či sestavování nebylo dodrženo to, co bylo domluveno, zejména v oblasti kvality a provedení. Důležité je, že zhotovitel odpovídá za vadu, která byla na věci od počátku, jen jste o ní nevěděli, protože nebyla zjevná. Zákazník může úspěšně reklamovat až dva roky od převzetí, v případě staveb až pět let,“ upozornil Zelený

Dodal, že v případě soudního sporu je třeba pamatovat na to, že na vady byste měli upozornit bezprostředně po jejich zjištění.

Nároky se liší podle typu vady

V konkrétních nárocích pak občanský zákoník odkazuje na ustanovení o kupní smlouvě. Rozlišuje se, jestli se jedná o vadu, která podstatně porušuje smlouvu a o níž kdyby zákazník dopředu věděl, smlouvu by neuzavřel, nebo o vadu, která podstatným porušením smlouvy není.

„Toto rozlišení bude dost vycházet z vaší dohody při uzavírání smlouvy a také z obvyklosti výskytu té či oné vady,“ doplnil Zelený.

Podle typů vad se pak přihlíží i k nárokům zákazníka. U podstatných, zásadních vad přichází v úvahu celá škála požadavků od opravy přes slevu, provedení náhradního díla až po odstoupení od smlouvy s nárokem na vrácení peněz. U nepodstatných vad má zákazník nárok na opravu či slevu.

Související témata:

Související články

Jak správně reklamovat vadné zboží

Reklamovat můžete každé koupené zboží, které po čase přestalo fungovat. Zároveň ale musíte dodržet předem dané podmínky. Ve spolupráci s dTestem - organizací...

Výběr článků

Načítám