Roste počet lidí splácejících půjčku půjčkou

Jak vyplynulo z výpočtu tzv. indexu rizikového zadlužování, který spotřebitele hodnotí z hlediska výskytu různých rizikových faktorů, jako je například ochota krýt splátky další půjčkou, vyšší počet aktuálních půjček, půjčky na běžnou spotřebu apod., každý osmý dlužník (13 %) má tendenci se při půjčování chovat rizikově, což představuje zhruba 1,1 milionu dospělých Čechů. Oproti loňskému šetření, kdy se rizikově chovala pětina populace (20 %), se index snížil o sedm procentních bodů.

Jak ale odborníci z ČBA upozorňují, nižší hodnota indexu neznamená, že jsou Češi ve vztahu k půjčkám opatrnější, vzrostl totiž počet těch, kteří si na splacení svých závazků vzali další půjčku. V průzkumu se k tomu přiznaly více než dvě pětiny lidí.

„Letošní průzkum přinesl překvapivé zjištění. Zatímco v loňském roce si rizikoví spotřebitelé brali další půjčky nejčastěji na spotřební elektroniku, letos jednoznačně vede splacení předchozí půjčky,“ uvedla Brychová.

Dále pak upozornila: „Přestože index rizikovosti klesl, o jednoznačně pozitivním trendu hovořit nelze, neboť rizikoví spotřebitelé s více půjčkami představují ohroženější skupinu. Vzít si půjčku na splacení předchozí půjčky je totiž typicky rizikové chování, které za určitých okolností může končit až v dluhové spirále.“

Nejnáchylnější k tomuto typu chování jsou lidé s dokončeným základním vzděláním a lidé ve věku od 18 do 34 let.

V pravidelném průzkumu agentury SC pro ČBA má zkušenost s nějakým typem úvěru a půjčky osm z deseti Čechů. Nejčastěji se přitom jedná o nákup na splátky (38 %), kontokorent (37 %) či nákup na kreditní kartu (36 %).

Třetina si vzala jiný spotřebitelský úvěr či půjčku, tři z deseti oslovených si již půjčili od rodiny či přátel. Mnozí Češi mají zkušenost i s úvěry na bydlení – čtvrtina s úvěrem od stavební spořitelny, pětina pak s hypotékou.

S typickým nákupem na úvěr (vyjma úvěrů na bydlení, kontokorentu a kreditní karty) mají zkušenost tři pětiny Čechů. Ovšem úvěr má splacený jen čtvrtina z nich.

„Oproti minulému roku se zvýšil počet osob, které aktuálně splácejí půjčku, na 75 procent, tedy o 10 procentních bodů více než loni. Jedním z faktorů obecně zvyšujícího se zadlužování může být dobrá ekonomická situace v Česku a tím i lepší finanční situace Čechů, kdy se nebojíme zadlužit a na naši budoucí schopnost splácet se díváme velmi pozitivně,“ doplnila Helena Brychová z ČBA.

V loňském roce si peníze půjčila necelá třetina Čechů.

Pro půjčku Češi nejčastěji zamíří do banky (65 %). Třetina si půjčila od příbuzných či známých, čtvrtina pak přímo u prodejce zboží. Na leasing nakoupilo 17 procent lidí, každý sedmý u jiné finanční společnosti. Pouze zlomek populace (2 %) má zkušenost s tzv. P2P půjčkami.

Obecně se Češi (70 procent) cítí bezpečně, pokud výše všech jejich splátek nepřesáhne pětinu jejich čistých měsíčních příjmů. A pokud nebudou schopni splácet, jsou odhodlaní vyjednávat o odkladu splátek přímo u poskytovatele půjčky, zmínily téměř dvě třetiny lidí. Dvě pětiny by se pokusily půjčky konsolidovat, tedy sloučit do jedné. Téměř tři ze čtyř lidí se zkušeností s půjčkou však strach, že by nebyli schopni splácet, nemají.

Nejčastěji zmiňovanou výší půjčky byla částka do 20 tisíc korun (19 %). Na druhé straně ale téměř polovina oslovených si půjčila 100 tisíc korun a více, pětina pak dokonce více než 300 tisíc korun. Pravděpodobně to souvisí i s nejčastěji zmiňovanými účely půjčky. Dvě pětiny lidí totiž čerpali úvěr na pořízení auta či motorky, třetina pak na rekonstrukci bytu.

Celkem 32 procent lidí si vzalo úvěr na koupi spotřební elektroniky, typicky počítače, mobily, ale i televize apod. Tři z deseti za peníze z půjčky koupili lednici či pračku, stejný počet pak nábytek.

Pro téměř tři pětiny lidí (57 %) byl nejčastějším důvodem, proč si na pořízení zboží vzali půjčku, nedostatek hotovosti. Pro pětinu oslovených to byla výhodná koupě na splátky (např. s nulovým úrokem), každý osmý nechtěl čekat a šetřit a každý devátý nechtěl sahat na úspory.