Rodiče vydají na studium dětí i miliony, možností investic mají několik

Vyplývá to z průzkumu, který pro investiční platformu Fondee zhotovila agentura Ipsos. Otázkou zůstává, kolika z nich se podaří tyto částky pro své dítě či děti zajistit. Průzkum se totiž také ptal na to, kolik měsíčně dávají pro každé dítě stranou. „Dvě z pěti rodin uvedly, že několik set měsíčně a jedna z pěti odkládá pár tisíc,“ uvedla Eva Hlavsová z Fondee.

Nejrozšířenějším způsobem, jak rodiče pro své ekonomicky závislé děti střádají, jsou spořicí účty. Tuto možnost využívá téměř polovina z nich. Jejich výhodou bývá, že v případě potřeby je možné z nich peníze vybrat okamžitě a není předem dána výše částky, kterou je třeba ukládat. Rodiče tak mohou spořit podle toho, kolik jim zrovna zbývá.

Nevýhodou spořicích účtů pak z dlouhodobého hlediska bývají nízké úrokové sazby, což nyní změnila až inflace. V současnosti tak lze dosáhnout i na více než pětiprocentní úroky. Ale i to je daleko za již zmíněnou inflací.

Na druhém místě je stavební spoření. Pro své děti tak podle průzkumu spoří 38 procent rodičů. U tohoto produktu je v současnosti státní podpora 2000 korun na smlouvu. Zde se ovšem mají od nového roku vlivem konsolidačního balíčku měnit podmínky a státní podpora klesne na polovinu.

Do investic s cílem mít peníze pro děti, jakmile vyrostou, se pouští jen zlomek rodičů. Akcie využívá zhruba třináct procent z nich, termínované vklady, dluhopisy či ETF (burzovně obchodované) fondy využívají jednotky procent. Nutno podotknout, že třeba akcie jsou sice často výnosnější než stavební spoření, ale také výrazně rizikovější.

Lze přitom využít i dětské investiční fondy či dětské investiční účty třeba i přímo na jméno dítěte. Nabízí je například Fondee, ale třeba i Generali Investments nebo některé banky jako například Komerční banka či Česká spořitelna. Na spořicích účtech to v současnosti může být i okolo oněch již zmiňovaných pěti procent ročně. I zde je opět potřeba podívat se na potenciální výnosy, ale i rizika.

Kdy začít dítěti spořit a jaké jsou reálné částky? Podle propočtu Swiss Life Select náklady na rok studia na veřejné škole mohou být v průměru okolo 15 000 korun. Když se k tomu připočítá i stravné a ubytování, dostanou se rodiče na mnohem vyšší částky. Tyto náklady se samozřejmě mohou lišit v závislosti na konkrétních požadavcích školy a oboru studia.

Soukromé školy jsou ještě o řád výše: zde se mohou náklady bez problémů pohybovat okolo sta tisíc ročně a více se vším všudy.

Částka potřebná na studium se tak liší v závislosti na mnoha faktorech, jako je typ instituce, tedy státní versus soukromá, délka studia a životní náklady ve městě, kde se nachází škola. Studium na střední škole trvá obvykle čtyři roky, zatímco studium na vysoké škole může trvat tři až šest let. „Logicky to znamená, že na studium je dobré mít připraven objem peněz v hodnotě 150 000 až 500 000 Kč,“ uvedla Swiss Life Select.