Řemeslníci mizí do ciziny. Víc peněz, lepší podmínky

Mezi nejvyhledávanější patří bohaté regiony, jako například Bavorsko. Právě tam denně dojíždí Jiří Trnka ze Čkyně na Prachaticku, který se živí jako truhlář v 80 kilometrů vzdáleném Hauzenbergu.

„Přesto se mi to mnohonásobně vyplatí. Mám dvakrát takový plat, jaký by mi nabídli v Čechách, a zároveň dostávám ještě měsíčně přídavky 250 eur (v přepočtu asi 5900 Kč, pozn. red.) na jedno dítě. Firma mi proplácí i benzin,“ chválil si současného zaměstnavatele Trnka.

Upozornil, že začátky byly složitější. „Neuměl jsem německy a musel jsem se hodně učit. Plat je v Německu dost individuální, je velký rozdíl, jestli jste zaměstnaní přes agenturu, v továrně nebo u firmy,“ dodal Trnka s tím, že agentura si bere provizi, a také každá firma platí za stejnou práci jiné peníze.

Už čtrnáct let dojíždí do Německa Miroslav Huttr z Poběžovic na Domažlicku. „Potřeboval jsem uživit rodinu. Platy jsou u nás podhodnocené, ani podmínky nejsou tak dobré, proto jsem odešel,“ vysvětlil 40letý muž. V Bavorsku začínal jako automechanik.

Přiznává, že zprvu to v cizí zemi bylo krušné, i kvůli jazykové bariéře. Teď pracuje jako profesionální řidič.

„Kdybychom měli v České republice o něco lepší peníze, drželo by se víc lidí doma. Venku si sice vyděláme, ale je to na úkor rodiny. Ráno vyjíždím ve čtyři a vracím se v sedm osm večer. Je to zkrátka něčím vykoupené,“ doplnil pendler.

Bývalá předsedkyně asociace pendlerů Zuzana Vintrová upozornila, že dost pendlerů dělá i za minimální mzdu, což se podle ní nevyplatí. „V řadě případů je nepochopitelné, že lidé do příhraničí jezdí pracovat. Základní plat pendlera je přibližně 12,45 eura na hodinu, často tedy asi 1800 eur (42 600 Kč) měsíčně čistého. Pokud se jedná o profese jako truhlář, svářeč a podobně, dostali by tady v Čechách téměř podobné ohodnocení,“ podotkla Vintrová.

Zdůraznila, že někteří pendleři platí další peníze za benzin při dojíždění a rodinu vídají jen večer nebo o víkendu. „Často je pro ně zásadní například příplatek na dítě, který je v Německu od třetího dítěte vyšší než běžných 250 eur. Je spíš ostudou našeho státu, že si nechává unikat desetitisíce dělníků a profesí, které tu sami potřebujeme,“ dodala Vintrová. Mezi těmi, kteří hledají práci v zahraničí ve velkém počtu, jsou i zdravotní sestry.

Ty mají například v Mnichově s registrací, to znamená i s jazykovou zkouškou a vysokoškolským vzděláním, asi 2400 eur. K tomu řada z nich dělá i takzvaný nebendjob, kde si může přivydělat až 570 eur bez daně měsíčně. V Mnichově žije už šest let Eliška Fintová z Českých Budějovic.

„Je pravda, že když vše přepočítám pouze na peníze, budu na tom oproti sestrám v České republice stále o něco lépe. Není to však tolik jako v minulosti. Hlavním nákladem je cena nájmu, který je zhruba stejný jako v Praze,“ vysvětlila Právu Fintová s tím, že s penězi bez problémů vyjde a každý rok vyrazí na minimálně dvě zahraniční dovolené.

Podobně se do bohatších re­gionů Německa nebo Rakouska stěhují i další pracovníci ve službách. „Dělala jsem několik let v Alpách a teď jsem v Mnichově. Samozřejmě že hlavním důvodem je plat, když si vydělám až trojnásobně nebo i čtyřnásobně větší peníze než na jihu Čech,“ konstatovala Lucie Bernátová z Českých Budějovic.