Článek
Ani rok poté, co Řecko požádalo o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond, se jeho situace nijak nezlepšila. Spíše naopak. Zatímco loni v květnu, kdy bylo rozhodnuto o tříleté půjčce Řecku, musela tamní vláda nabízet za desetileté dluhopisy 12,5 %, dnes, i navzdory velkolepým úsporným vizím, by za desetiletou půjčku musela nabídnout dokonce 15 %, což je ještě o jeden a půl procentního bodu více, než kolik investoři požadují po Venezuele.
To je přitom stále relativně příznivá úroková míra v porovnání s tím, co investoři požadují za krátkodobé půjčky, které jsou nejvíce ohroženy rizikem restrukturalizace dluhu. Výnosy z dvouletých státních dluhopisů totiž v průběhu tohoto týdne vystoupaly až na 21,5 %.
K růstu požadovaných výnosů z posledních týdnů přispívá hned několik faktorů. Tím nejdůležitějším je nedůvěra v samotné plány řecké vlády na snížení vysokých deficitů. Ty se totiž až příliš opírají o očekávané zvýšení příjmů z důvodu zrychlení ekonomického růstu a lepšího výběru daní, což je ale předpoklad, který se v současném fiskálním roce ukazuje být až příliš optimistickým.
Vyhazov šéfa daní a uniklý e-mail
Ve snaze zvýšit daňové výnosy za každou cenu proto dokonce v březnu přistoupil řecký ministr financí George Papaconstantinou k takovým krokům, jako byl vyhazov šéfa úřadu pro výběr daní, který podle ministra nepostupoval při jejich vybírání dostatečně efektivně.
Vysoká nervozita investorů a obavy z možného nesplacení části řeckého dluhu přispívají k tomu, že výnosy z řeckých dluhopisů může výrazně zvýšit také uniklá e-mailová korespondence.
Přesně to se totiž stalo v průběhu čtvrtečního odpoledne, kdy unikl obsah e-mailu jednoho ze zaměstnanců banky Citigroup, podle kterého na trhu v odpoledních hodinách rostly obavy z toho, že by Řecko mohlo již po velikonočním víkendu požádat o restrukturalizaci svého dluhu.
Euro zatím řecké problémy netrápí
Navzdory rostoucím výnosům z dluhopisů některých členských zemí eurozóny však finanční trhy zatím zůstávají klidné. Akciové indexy od pondělí vzrostly v Evropě o 0,8 % a evropská měna včera dokonce pokořila hranici 1,46 dolaru za euro, kde se naposledy pohybovala koncem roku 2009.
Euru pomáhají především spekulace, že by Evropská centrální banka mohla již brzy přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, které by naopak ve Spojených státech měly ještě nějakou dobu zůstat beze změny a jen těsně nad nulou.
V průběhu pátečního obchodování se euro prodávalo poblíž úrovně 1,456 dolaru za euro. Dnešní obchodování se na finančních trzích i na trhu devizovém nese ve velmi poklidné atmosféře, vzhledem k uzavřeným trhům v řadě zemí, kde se neobchoduje z důvodu velikonočních svátků.