Článek
S výsledky nedávno uskutečněného průzkumu seznámila redakci Práva Kateřina Procházková z poradenského portálu Poradnaveritele.cz. Podle Procházkové z průzkumu, kterého se zúčastnilo 1248 respondentů, vyplynuly překvapivé závěry.
Například téměř devět z deseti dotázaných (88 procent) uvedlo, že je před půjčením peněz ani nenapadlo si svého budoucího dlužníka nějak prolustrovat a zjistit si výši jeho příjmů, platební morálku nebo to, jestli dotyčný náhodou už není v exekuci. Maximálně se poptali známých, ale většina z nich neudělala ani to.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Půjčit jsme mu museli, vždyť patří do rodiny
„Někdy od klientů slýcháme naprosto nelogické argumenty typu: my jsme mu půjčit museli, patří do rodiny. Nebo – kdybych mu nepůjčila, odejde,“ uvedla příběhy z praxe Kateřina Procházková.
Mezi nejkřiklavější případy patří příběh rodiny, která prodala nějaké restituované nemovitosti a pozemky. Krátce poté se na ni obrátil jejich synovec s žádostí o půjčku na stavbu domu. Přestože věděli o jeho nerozumném vztahu k penězům, půjčili mu pět miliónů korun, prý proto, aby je zbytek rodiny nepomluvil.
Smlouvu spolu sice podepsali, ovšem od svého synovce ze splátek nikdy neviděli ani korunu. A pravděpodobně už neuvidí, protože se zjistilo, že synovec peníze už dávno utratil, žádný dům nepostavil, a navíc se potýká s mnoha exekucemi.
Půjčila i to, co neměla
S vrácením peněz už nepočítá ani slečna Jana, která půjčila několik set tisíc korun svému novému příteli na auto. Zadlužila sebe i rodiče, vybrala i kreditky, ovšem autem se svezla jen párkrát. Přítel ji brzy poté, co si za peníze od ní koupil vysněný vůz, opustil a auto si pochopitelně vzal s sebou.
Janě zbyly jen oči pro pláč a dluhy, které za něj platí. Přitom pokud by nahlédla do rejstříku exekucí, zjistila by, že její povedený expartner jich má splácet už šestadvacet. A nejspíš je ani nikdy nesplatí.
„Bohužel se velmi často stává, že lidé jsou ochotní někomu jinému půjčit i peníze, které nemají. Zadluží se u bankovní nebo ještě hůře u nebankovní instituce a nakonec se kvůli cizím dluhům sami dostávají do nepříjemných existenčních potíží,“ upozornila Procházková.
Při půjčkách v rodině se chováme lehkomyslně
Oba případy ukazují, že lidé se o finanční situaci a platební morálku budoucího dlužníka nezajímají především tehdy, je-li z rodiny či jedná-li se o čerstvý partnerský vztah.
„Nejvíce a nejlehkovážněji svým novým partnerům půjčují obvykle ženy nad 30 let, které až dosud žily poměrně skromně a dokázaly si našetřit určitou finanční rezervu. Z obavy, aby kvůli odmítnuté půjčce nepřišly o svou novou lásku, se pak vrhají doslova do finančního kaskadérství. Bez rozmyslu a bez smlouvy předávají svému novému partnerovi poměrně vysoké částky. Absenci dokladů pak vysvětlují tak, že se bály, aby podpis smlouvy nevypadal jako projev nedůvěry,“ uvedla Procházková.
Případů, kdy peníze půjčuje čerstvě zamilovaný muž ženě, se řeší o něco méně, zato se obvykle jedná o vyšší sumy.
Češi nejdříve půjčí, pak lustrují
U nižších částek do pěti tisíc korun si svého budoucího dlužníka neprověří prakticky nikdo. U částek nad 20 tisíc korun už je znát větší opatrnost, alespoň několika lidí z okolí se na dlužníka poptalo více než 30 procent dotázaných.
Přitom mnohem důležitější je prolustrovat si člověka, který vás o půjčku požádá, v registru dlužníků. Věřitelé tak často činí až tehdy, když jim dlužník včas peníze nevrátí. Obvykle se nejprve poptávají dlužníkových známých, spoléhají tak trochu na to, že když mu udělají ostudu, dlužník peníze vrátí. Poté sami pátrají na internetu a až následně zkoušejí oficiální rejstříky.
„Rejstříky jsou až na posledním místě nejspíš proto, že přístup do nich bývá zpoplatněný a někdy i poměrně komplikovaný,” zmínila Procházková.
