Průlom. Češi jsou se svým životem spokojeni

„Bylo pro nás příjemným překvapením, že u naprosté většiny respondentů převládala v odpovědích spokojenost. Jsme spokojeni se svým životem a z finančního hlediska si většina z nás může dovolit pokrýt vše potřebné a ještě něco navíc,” konstatoval Petr Hutla z ČSOB zodpovědný mimo jiné i za řízení Poštovní spořitelny, která průzkum mezi téměř 1500 Čechy napříč republikou provedla.

Průzkum boří některé zakořeněné představy o chování a smýšlení Čechů. Například vyvrátil představu, že jsme národem věčně nespokojených morousů, když ukázal, že osm z deseti Čechů je se svým životem spokojeno, přičemž v míře spokojenosti nezaznamenal žádné výrazné rozdíly mezi lidmi žijícími na vesnici či ve městech.

Nejvíce spokojeni jsou mladí lidé ve věku 18 - 24 let (89 procent), naopak nejmenší spokojenost panuje u tzv. „sendvičové” generace lidí ve věku 45 - 54 let (76 procent). Na svých bedrech totiž mají starost jak o ještě nesoběstačné děti závislé na jejich pomoci i penězích, tak o staré a mnohdy i nemohoucí rodiče.

Celkem 93 procentům Čechů stačí rodinné příjmy na běžný život. Dokážou tak bez problémů pokrýt výdaje na jídlo a oblečení. Tři pětiny si mohou dokonce dovolit kupovat i dražší kvalitnější a zdravější potraviny. Na koupi luxusního zboží má dostatek financí zhruba každý osmý Čech.

Dvě třetiny Čechů celkem hravě ze svých příjmů zaplatí i výdaje za své zájmy a koníčky a čtvrtina dotázaných si pravidelně dopřává dovolenou v zahraničí. Průzkum však ukázal na některé rozdíly finančního chování u lidí v Praze a v regionech. Například pravidelnou dovolenou si v metropoli může dovolit více jak třetina lidí, v obcích do tisíce obyvatel je to pak necelá pětina respondentů. Obecně však Pražané vycházejí se svými příjmy hůře, než činí průměr.

S příjmem velmi obtížně vyjde každý jedenáctý dotázaný.

„My Češi jsme velmi spořivý národ,” konstatovala na tiskové konferenci Jana Opršalová z Poštovní spořitelny a výsledky průzkumu jí daly za pravdu, téměř čtyři z pěti oslovených využívají nějaký spořicí nebo investiční produkt. Každý druhý Čech dokonce zvládá spořit bez většího zatížení rozpočtu.

Naprostá většina Čechů se však ke svým financím chová konzervativně - více než polovina totiž volné peníze ukládá na penzijní spoření, dvě pětiny na životní pojištění a stejný počet pak na spořicí účet. Stavební spoření mají založeno tři z deseti oslovených. Pouze 14 procent Čechů investuje do podílových fondů.

Lidé si nejčastěji ukládají peníze, aby měli po ruce nějakou finanční rezervu (59 procent) a také, aby si mohli dopřát dovolenou (38 procent). Třetina lidí spoří svým dětem, čtvrtina pak na auto a necelá pětina střádá peníze, aby si mohla koupit byt.

Každému pátému Čechovi se však dávat nějakou tu korunu stranou nedaří. V nadpoloviční většině případů v tom hraje hlavní roli špatná finanční situace. Dalším důvodem je i nedůvěra v investice či nízké zhodnocení vkladů.

I přesto, že mají domácnosti od bank půjčeno zhruba 1,4 biliónu korun, jejich  ochota si půjčovat není podle výsledků průzkumu příliš velká - tři pětiny lidí totiž nemají v současnosti žádný úvěr. Spotřebitelský úvěr má pak pětina populace a hypotéku jen 12 procent lidí.

Češi k otázce zadlužení navíc podle odborníků zaujímají rozumný postoj. „Lidé jsou ochotni si půjčovat na nové bydlení (60 procent), na auto (41 procent) či na rekonstrukci domu a bytu (40 procent). Nechtějí si naopak půjčovat na dovolenou nebo na dárky k Vánocům (v obou případech jen 2 procenta), což je rozumné,“ upozornila Opršalová.