Hlavní obsah

Prodej věcí přes internet se může prodražit, daně mohou jít do tisíců

Právo, Jindřich Ginter

Prodávání nejrůznějších věcí přes internetové bazary nebo aukce se lidem, například maminkám na mateřské nebo i sběratelům starožitností, může značně prodražit. Pokud něco prodají čas od času, nic se neděje. Levně koupí, o něco dráž prodají a tím to končí. Jestliže jsou však nabídky pravidelné a relativně ve velkém, ale prodejce nemá živnost, neodvádí z toho daň, a navíc nevykazuje ani jiný zdaňovaný příjem, poštve na sebe berňák.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Ten, obvykle podle tzv. pomůcek, doměří daň i v desetitisících. To se už stalo třeba několika ženám na mateřské, které tak dodatečně musely finančnímu úřadu zaplatit například padesát tisíc. Nepomohlo ani to, že se dušovaly, že si jen přilepšovaly a nevěděly, že mají daňovou povinnost.

Prodávající pak může být vůbec ještě rád, pokud na něj berňák nepodá trestní oznámení pro neoprávněné podnikání. Loni policie řešila celkově přes sto deset případů neoprávněného podnikání, v nichž šlo celkem o více než šestnáct miliónů korun.

Už i Nejvyšší správní soud letos řešil otázku, zda prodej starožitností přes internetový obchod byl neoprávněným podnikáním, nebo šlo o příjmy osvobozené od daně. Prodejce, který se proti finančnímu úřadu bránil žalobou u Nejvyššího správního soudu, tvrdil, že prodával přes internet předměty, které za léta jako sběratel nashromáždil. Skladoval je v domě matky, která údajně hodlala nemovitost prodat, a proto se rozhodl pro jejich prodej.

Co je jen prodej a co už podnikání

„Muž se odkazoval na ustanovení osvobozující příjmy z prodeje movitých věcí až na specifické výjimky, kterými jsou příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, pokud doba mezi nabytím a prodejem nepřesahuje dobu jednoho roku. A dále se jedná také o příjmy z prodeje movitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku a nesplňují pětiletý časový test,“ uvedla daňová poradkyně Radka Šlancarová z firmy BNT consulting.

Nejvyšší správní soud zkoumal, zda činnost prodejce vykazovala znaky podnikání. To je soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

„Ze skutkových okolností případu nebylo sporu o tom, že žalobce prováděl činnost samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a že nedisponoval žádným podnikatelským oprávněním. Hlavním předmětem zkoumání tedy bylo, zda bylo sběratelství činností soustavnou a realizovanou za účelem dosažení zisku,“ dodala Šlancarová.

Muž neměl v daném období žádné jiné příjmy než získané prodejem starožitností. Soud proto jeho argument, že šlo pouze o prodej jednorázový či nahodilý, neuznal. Prodejci neulehčila ani skutečnost, že některé předměty, které sám nakoupil v kontrolovaném období na Aukru, taktéž přes portál obratem prodal.

Ukojení sběratelské vášně je legální

Naopak podle soudu o podnikání nepůjde v případech, kdy „je sice sběratelská činnost vykonávána soustavně, nicméně jejím cílem je především ukojení sběratelské vášně, nikoliv získávání příjmů sloužících k obživě“.

„Dále se podle Nejvyššího správního soudu o podnikání nejedná, když příjem z prodeje sběratelských předmětů sice poslouží k získání příjmu, nicméně tento příjem vznikne jednorázově či nahodile, například jednorázový prodej starožitných předmětů získaných děděním,“ dodala Šlancarová.

Anketa

Prodáváte věci přes internet?
ano, je to významná část mých příjmů
3,2 %
ano, ale jen občas
41,6 %
ne
55,2 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 14577 čtenářů.
Související témata:

Výběr článků

Načítám