Článek
Rozvod přináší komplikace a často zbytečné tahanice. Mnohým po něm zbydou oči pro pláč, a to i pro jejich neznalost. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy by mohlo pomoci, kdyby se lidem ještě před uzavřením sňatku dostávalo poučení o společném jmění manželů a jejich majetkové vazby by se předem vyjasnily.
Prezident Notářské komory Radim Neubauer by to přijal. „Souhlasím s tím, že institut společného jmění manželů má mnohá rizika, ať už je to odpovědnost za společné dluhy, nebo při rozvodech, kdy se do toho zatahují děti. Když by notář lidem před uzavřením manželství toto všechno řekl, bylo by to správné. Lidé často nevědí, co společné jmění obnáší, to zjistí například až při rozvodovém řízení,“ řekl Právu Neubauer.
Společné jmění manželů (SJM) dnes vzniká automaticky rovnou ze zákona, není-li vymezeno manželskou smlouvou. Jenže akt jejího sepisování zase mezi mnohé páry vnáší nedůvěru, obzvlášť u žen bývá často téma manželské smlouvy důvodem výčitek a nevraživosti.
Téma manželské smlouvy bývá důvodem výčitek a nevraživosti
Pohovor s notářem by představy o ideálu tolik nenarušoval. Notáři by nastávající novomanžele poučili, že když dům získají před uzavřením manželství nebo z dědictví, tak do společného jmění nespadá, ale pokud ho pronajmou, tak výnosy z pronájmu jsou již součástí společného jmění. A že třeba tyto výnosy se pak započítávají do vyměřování výživného. Anebo že když kupují nemovitost z peněz prokazatelně získaných z dědictví, tak také nespadá do společného jmění, ovšem u případného pozdějšího soudu je to třeba jasně prokázat.
„Když vám třeba rodiče darují byt během manželství, tak také nespadá do SJM, ale opět platí, že pokud se pronajme, tak peníze z toho již ano. Lidé hlavně mnohdy netuší, že jejich protějšek má někde nějaké zapomenuté splátky, a že když se vezmou, odpovídají za jejich uhrazení již společně. Lidé se často kvůli dluhům neberou. Bylo by dobré, kdyby notáři novomanželům ještě před uzavřením manželství vysvětlovali úskalí společného jmění,“ míní Neubauer.
A co vztahy na hromádce?
Manželé mohou společné jmění manželů sice dodatečně po sňatku zúžit, jenže jednu nebo druhou stranu to pak staví do špatné pozice, kdy se druhý může začít cítit „nemilován“. A zúžení u notáře není ani levná záležitost. Třeba u zúžení bytu za tři milióny zaplatíte deset tisíc korun. Takový zápis je však každopádně později zcela nezpochybnitelný.
Podle Fialy by ovšem bylo vhodné zamyslet se nad zrušením automatického vzniku SJM. Novomanželé by podle něj měli mít na výběr, zda se pro něj rozhodnou, anebo zvolí nějakou jinou formu uspořádání, například podílovým spoluvlastnictvím.
„Kdybych přistoupil na argument, že společné jmění manželů už musí navěky vznikat ze zákona povinně, automaticky, tak potom bych si přál, aby to zachovávalo občanskoprávní rovnost. To znamená, ať tedy společné jmění pak vzniká u všech typů soužití, které vykazují stejné znaky jako manželství. To jsou registrovaná partnerství či dlouhodobé svazky druh–družka,“ rozvíjí diskusi soudce Fiala.
