Článek
Přestože se akciím dařilo, na trhu s evropskými dluhopisy podobně dobrá nálada rozhodně nepanovala. Bouři odstartoval již začátkem týdne report německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, podle kterého se země EU připravují na záchranu čtvrté největší ekonomiky eurozóny – Španělska.
Trhy sice v následujících dnech dokázaly částečně uklidnit výsledky emise španělských státních dluhopisů a poměrně vysoká poptávka po španělském dluhu. Zůstává ale nezodpovězeno, kolik z této emise odkoupila přímo ECB, která od začátku května nakoupila státní dluhopisy rizikových evropských zemí za 47 mld. EUR a která strukturu svých nákupů nechtěla rozekrýt ani na svém posledním zasedání ze začátku června.
Je přitom více než pravděpodobné, že značnou část nákupů pohltí právě španělské dluhopisy, které v poslední době začaly získávat lehce „toxickou“ příchuť a o které banky evropské banky ztrácejí zájem.
Obavy z osudu Španělska a španělských bank se stupňovaly i v minulém týdnu, což přispělo k dramatickému růstu požadovaného výnosů ze španělských státních dluhopisů, který v polovině týdne vystoupal až na 4,87 %. Riziková prémie je tak v současnosti výrazně vyšší, než byla ještě v dubnu, kdy vrcholila „dluhová krize“ eurozóny. Tu nakonec museli evropští státníci zažehnat až schválením obřího záchranného fondu pro členské země eurozóny.
Nebylo to však pouze Španělsko, které dělalo obchodníkům vrásky na čele. Výrazného růstu se dočkala riziková prémie také u řeckých, portugalských, irských a dokonce belgických dluhopisů. Přestože se dařilo akciím, důvěra v eurozónu tedy rozhodně nerostla. Právě naopak.
Mezibankovní trh nefunguje
Vážná zůstává také situace na mezibankovním trhu. Vysoká expozice komerčních bank eurosystému vůči zemím jako Řecko, Portugalsko, nebo Španělsko, nutí tyto banky k opatrnosti. Ty namísto poskytování úvěrů hromadí finanční prostředky v bezpečných finančních aktivech, nebo přímo na účtu ECB. Na tom měly v polovině týdne uloženo až 384 mld. EUR, což je o 60 mld. více než v průběhu nejhoršího stádia finanční krize po pádu Lehman Brothers.
Neochota bank úvěrovat přitom může mít velmi negativní implikace nejen pro banky samotné, ale zejména pro křehké ekonomické oživení v Evropě, které bez fungujícího úvěrového kanálu stojí zatím na vratkých nohou. To v minulém týdnu naznačila i nejčerstvější červnová data z Německa, v podobě indexu nálady investorů (ZEW). Ten se v červnu nečekaně propadnul z květnových 45,8b. na 28,7b. a je nejníže za posledních 14 měsíců. Většinový konsenzus přitom počítal s jeho nepatným růstem.
Nadcházející týden přinese hned několik zajímavých ekonomických dat, jako jsou údaje z amerického trhu s bydlením, nebo zasedání americké centrální banky nad úrokovými sazbami. Hlavním tématem bude ale opět situace na evropském dluhopisovém a mezibankovním trhu, která zatím příliš argumentů k přesvědčivému pokračování korekce z minulých dnů nenabízí.