Přivýdělek je pro studenty samozřejmostí, pracují hlavně za barem či jako prodavači

Nejčastější formou přivýdělku studentů, jak ukázal průzkum agentury Ipsos pro společnost Decathlon, je brigáda, z níž získává finance sedm z deseti oslovených. Častěji se přitom jedná o pravidelný přivýdělek, což zmínily více než dvě pětiny. Třetina pak vyhledává příležitostné přivýdělky. Zhruba každý devátý student pak pracuje na hlavní pracovní poměr, každý osmý na částečný pracovní úvazek. Necelá pětina studentů také získává peníze ze stipendia.

Nejčastěji si práci vybírají podle platu, důležitá je pro ně ale i časová flexibilita a blízkost škole či domovu.

„Čtyřicet procent studentů si zaměstnání nebo brigádu vybírá i podle atmosféry a kolektivu či toho, zda je bude práce bavit. Chtějí tedy dělat něco, k čemu mají blízko nebo čemu se věnují i ve svém volném čase,“ doplnil Jakub Major ze společnosti Decathlon.

Každý čtvrtý studující si přivydělává, protože bez brigády by nevyšel. Častěji jsou to ale studentky než studenti. Tento důvod zmínila každá třetí oproti necelé pětině svých mužských kolegů.

Druhý častěji zmiňovaný důvod pro přivýdělky při studiu je dostatek peněz na koníčky, opět ho uvedla zhruba čtvrtina oslovených. A v tomto případě se poměr chlapců a dívek otočil, zmínila ho třetina studentů a jen 18 procent studentek.

Zhruba každý desátý respondent nechce být finančně závislý na rodičích, častěji se přitom jedná o studentky (26 procent) než studenty (21 procent).

Peníze od rodičů dostávají více než dvě pětiny studujících. Nejčastěji se přitom jedná o částku do pěti tisíc korun měsíčně, což zmínila třetina z nich. Každý desátý pak může počítat až s desetitisícovým měsíčním příspěvkem.

V průměru si studenti vystačí měsíčně s 8566 korunami, do deseti tisíc korun na měsíc stačí sedmi z deseti oslovených studentů. Je to i kvůli tomu, že řada z nich stále bydlí u rodičů, a netýkají se jich tak výdaje za bydlení či potraviny.

Téměř devět z deseti (85 procent) studentů očekávají, že budou kvůli inflaci a rostoucím cenám energií potřebovat více peněz než před rokem. Dvě třetiny studentů si myslí, že jim měsíční náklady vzrostou nejméně o desetinu.

I to je důvod, proč studenti za svou práci očekávají čím dál vyšší ohodnocení. V průměru se nyní jedná o nejméně 177 korun za hodinu, přičemž studenti mají v průměru představu dokonce o 12 korun vyšší než studentky.

Atraktivní je mezi studenty odměňování dle reálně odvedené práce, nikoliv hodinová sazba. Třetinu z nich by přesvědčila také zaměstnanecká sleva.

Aktuálně podle výsledků průzkumu hledá přivýdělek 52 procent studentů, jsou mezi nimi i ti, kteří již nějakou formu brigády nyní mají. Nejčastěji přitom shánějí příležitostnou brigádu (21 procent) či pravidelnou brigádu (15 procent).

Největší zájem mají o práci v IT nebo administrativě.