Příspěvek na bydlení se od ledna zvýší

Vyplývá to z novely zákona o státní sociální podpoře, kterou vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

Na příspěvek mají v současnosti nárok lidé, kteří za bydlení vydávají více než 30 procent svých příjmů, v hlavním městě pak více než 35 procent. To se s Novým rokem změní a hranice se sjednotí na 30 procentech bez ohledu na to, kde případný žadatel žije.

„Dvojí výše koeficientu, která byla v zákoně upravena v minulosti, už ztratila své opodstatnění, a proto jej chceme sjednotit. Nynější úprava znevýhodňuje obyvatele Prahy, zejména pak osaměle žijící seniory,“ řekl Jakub Augusta z MPSV. Upraví se i struktura normativů na bydlení. To jsou státem odhadované průměrné náklady na bydlení v jednotlivých obcích a městech, které jsou jakýmsi stropem pro výši dávky.

U nájemního a podnájemního bydlení se omezí počet kategorií podle velikosti obce nebo města, nově budou tři namísto pěti. Tou s nejvyššími normativy budou Praha a Brno. Druhé nejvyšší normativy budou ve městech, v nichž žije minimálně 70 tisíc lidí. „Nad tuto hranici se vejde devět krajských měst,“ uvedlo ministerstvo. Třetí skupina normativů se týká měst, která mají méně obyvatel.

Sjednotí se i výše normativů pro jednočlenné a dvoučlenné domácnosti, které jsou nyní posuzovány zvlášť. I když horní hranice normativů zůstane stejná, mnoha lidem zvláště v menších obcích vzrostou, a tím se zvýší i příspěvek. O kolik přesně, to ministerstvo nepropočetlo, dá se k tomu ale dospět.

Výše příspěvku se totiž vypočítá tak, že se od skutečných nákladů na bydlení (nebo normativních nákladů, pokud jsou vyšší) odečte čistý příjem domácnosti vynásobený koefi­cientem 0,3 (v Praze 0,35).

U osamělé seniorky žijící v nájemním bytě v menším městě pod deset tisíc obyvatel se tak výše normativu zvýší z 11 246 na 15 137 korun. Pokud má důchod 12 000 korun a náklady na bydlení včetně vytápění elektřinou ve výši 15 137 Kč, tak v současnosti pobírá příspěvek ve výši 7646 korun. Nově by to podle orientačního propočtu mělo být 11 537 korun.

U samoživitelky s pětiletým dítětem, které žijí v nájemním bytě ve třicetitisícovém městě s náklady na bydlení včetně energií 16 000 korun, topí plynem a mají čistý příjem 20 000 korun, je v současnosti příspěvek na bydlení 7761. Nově by měl být 9137 korun.

Příspěvek na bydlení se může zvýšit i dalším rodinám s velmi nízkými příjmy. Pokud totiž mají skutečný příjem nižší, než je jejich životní minimum, používá se nyní při jeho výpočtu právě toto minimum. Tak už to být nemá a dávka by se měla vypočítávat podle skutečných příjmů.

Nová právní úprava má přinést i další změny. A to především zvýšení přídavků na děti, jejichž základní výměra se v současnosti pohybuje od 630 do 1080 korun v závislosti na věku dítěte.

Zvýšená výměra, kterou pobírá většina rodin s nárokem na přídavky, je nyní opět v závislosti na věku potomka od 1130 do 1380 korun. Nově by měla činit 1330 až 1580 korun. Na přídavek mají rodiny nárok tehdy, pokud jejich příjem nepřesahuje jejich životní minimum vynásobené koeficientem 3,4.

Změny mají platit od ledna příštího roku, ale ještě musejí projít připomínkovým řízením a musí je schválit vláda, parlament a podepsat prezident. „Je třeba upozornit, že jsme zatím ve fázi meziresortního připomínkového řízení, některé parametry se ještě mohou upravovat,“ dodal mluvčí MPSV Augusta.