Článek
„Z dlouhodobého hlediska se počty osobních bankrotů zatím snižovaly, i když pomalejším tempem. Lednový meziměsíční růst není výjimečný. Tento měsíc je poměrně často spojen s vyšším počtem bankrotů než prosinec,“ uvedla analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.
Na druhou stranu se ale podle ní v loňském třetím čtvrtletí mírně zhoršila platební morálka dlužníků u úvěrů na spotřebu.
„Byla sice stále lepší než v roce 2022, může však signalizovat obtíže domácností se splácením úvěrů a postupný růst počtu osobních bankrotů v letošním roce,“ dodala.
Letošní rok by tak mohl podle ní znamenat zlom dosavadního klesajícího trendu počtu osobních bankrotů, který trval od roku 2013 s přerušením v roce 2019, ve kterém se zmírnily podmínky pro žádost o osobní bankrot a jejich počet se následně zvedl.
Rizikoví mladí dlužníci
Na to, že lidé hůře splácejí své úvěry, nedávno upozornil i Bankovní a Nebankovní registr informací, který obsahuje data o platební morálce klientů bank a stavebních spořitelen.
Podle jeho posledních údajů se objem dluhu ohroženého nesplácením meziročně zvýšil o 3,1 procenta na 28,8 miliard korun. Zvýšení je dáno nespláceným dluhem na spotřebu, jehož objem oproti loňsku vzrostl o 6,1 procenta na 24,2 miliardy korun.
„Nejvíce se průměrná nesplácená částka dluhu na spotřebu zvýšila u nejmladší věkové skupiny 15 až 24 let, a to meziročně o čtvrtinu,“ řekl výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
Nejvíce bankrotů bylo v lednu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji, a to 168. Ve Středočeském kraji a v Ústeckém kraji jich bylo 151. Nejméně pak v Pardubickém kraji, kde jich bylo 30, na Vysočině a ve Zlínském kraji.
Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 12 994 osobních bankrotů, tedy o jedno procento více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 13 757 návrhů na osobní bankrot, což bylo oproti předchozím 12 měsícům o dvě procenta více.
