Přehledně: Kteří zaměstnanci musí vyplnit daňové přiznání

Podat si daňové přiznání za rok 2021 musejí ti zaměstnanci, kteří měli mimo hrubou mzdu ze zaměstnání ještě další zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, nájmu, kapitálového majetku nebo ostatní příjmy vyšší než šest tisíc korun ročně.

„Zatímco naprostá většina zaměstnanců přivydělávajících si samostatnou výdělečnou činností si daňové přiznání automaticky vyplňuje, u ostatních příjmů tomu tak vždy není,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Daňové přiznání mají povinnost podat i zaměstnanci, kteří měli během loňska pouze příjem ze závislé činnosti neboli ze zaměstnání, pokud pracovali v některém měsíci roku 2021 současně pro dva zaměstnavatele, přičemž jim z obou mezd nebo odměn byla odvedena zálohová daň z příjmu.

Při výkonu více nepřekrývajících zaměstnání během loňského roku je možné posledního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně.

„Zaměstnanci pracující pro hlavního zaměstnavatele a současně si přivydělávající na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou vždy 10 tisíc korun a méně pro jiného zaměstnavatele však daňové přiznání podávat nemusejí, z měsíčních dohod jim totiž byla odvedena srážková daň z příjmu,“ vysvětluje Ivanco.

Vlivem epidemie koronaviru někteří zaměstnanci během roku 2021 z finančních důvodů předčasně zrušili smlouvy o penzijním připojištění, doplňkovém penzijním spoření nebo životním pojištění.

Pokud u těchto smluv v uplynulých letech uplatňovali daňový odpočet, tak musí tyto daňové výhody zpětně dodanit v rámci dílčího základu daně dle § 10 zákona o dani z příjmů.

„Základ daně v daňovém přiznání si musí zvýšit o souhrnnou částku daňového odpočtu za uplynulých 10 let, pokud je vyšší než šest tisíc korun,“ dodává Ivanco.

Povinnost podat daňové přiznání nemají například penzisté, kteří si během roku přivydělávali jen na dohodu o provedení práce a z dohody jim byla odvedena srážková daň z příjmu. Vyplnění daňového přiznání se jim ale vyplatí.

„Do ročního základu daně ve výši 185 600 korun je totiž z důvodu uplatnění slevy na poplatníka roční daňová povinnost nulová a v takových případech se případně zaplacená daň z příjmu během roku po podaném daňovém přiznání obdrží zpět,“ vypočítává Ivanco.

I při vysokých příjmech například z prodeje nemovitosti nebo cenných papírů nemusejí zaměstnanci vyplňovat daňové přiznání, jestliže se jedná o daňově osvobozené příjmy. Inkaso daňově osvobozených příjmů, bez ohledu na jejich výši, není důvodem pro to, aby zaměstnavatel za zaměstnance nemohl roční zúčtování daně provést.

Do termínu pro podání daňového přiznání musí fyzická osoba oznámit osvobozené příjmy vyšší než pět milionů korun. Toto upozornění se může týkat i osob postižených tornádem, kterým mohou plynout osvobozené příjmy přesahující uvedenou částku, a to například ve formě plnění z pojištění majetku, dotace z veřejného rozpočtu, příjmu z veřejné sbírky nebo daru.