PŘEHLEDNĚ: Kdo má nárok na výchovné a co musí udělat

Jedná se o zvýšení starobního důchodu za výchovu dítěte nebo dětí. Cílem je tak ocenit zásluhy pečujících osob, jejich úsilí o přínos a výchovu nového přispěvatele do důchodového systému. Zároveň to má podle ministerstva práce paušálně kompenzovat snížení důchodu, které nastalo v důsledku kariérních výkyvů souvisejících s výchovou. Docílí se též snížení statistického rozdílu mezi průměrným starobním důchodem žen a mužů.

Účinnost zákona č. 323/2021 Sb., který novelizoval zákon o důchodovém pojištění, je stanovena k 1. lednu 2023.

Jde o pevně stanovenou částku, která bude v roce 2023 činit 500 korun měsíčně. V případě výchovy více dětí se tato částka násobí jejich počtem, tedy např. za tři děti bude náležet 1500 korun, o které se trvale zvýší procentní výměra starobního důchodu, řádného nebo i předčasného.

Výše částky náležející k důchodům přiznávaným v roce 2024 a později se bude postupně valorizovat stejným způsobem jako procentní výměry důchodů.

Osobě (primárně ženě, anebo muži, jenž má nárok), která zajišťovala výchovu konkrétního dítěte v největším rozsahu.

Podmínky pro uznání dítěte za vychované jsou podobné těm, které platí dosud pro účely snížení důchodového věku žen. Bude se tedy vyžadovat, aby osoba před datem vzniku nároku na starobní důchod osobně pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu deseti roků s tím, že pokud se ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, postačí, pokud pečovala aspoň po dobu pěti roků a nepřestala o dítě pečovat před dosažením jeho zletilosti.

Ne, výchovné náleží pouze k řádnému a předčasnému starobnímu důchodu, nikoliv k invalidnímu či pozůstalostnímu důchodu.

U žen se výchovné přizná většinou automaticky od lednové splátky (s využitím údajů o vychovaných dětech založených v evidenci plátce důchodu), muži si o výchovné musejí požádat, protože úřady u nich dosud neevidují žádné informace o výchově dětí.

Žádosti mohou muži podávat od 1. září 2022 do 31. prosince 2024, jinak nárok na výchovné zanikne.

Předepsaný tiskopis pro podání žádosti a čestného prohlášení, které slouží k prokázání výchovy, je k dispozici na ePortálu ČSSZ, jehož prostřednictvím je možno jej podat, pokud má žadatel k dispozici technické prostředky k prokázání své totožnosti (občanský průkaz s kontaktním elektronickým čipem nebo bankovní identitu).

Jinak je možno žádost o výchovné podat u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze u pražské správy, v Brně u městské).

Pro starobní důchody přiznané po letošním 31. prosinci bude potřeba o výchovné požádat vždy, a to při podání žádosti o starobní důchod, jinak nárok na výchovné nevznikne. Žádost o výchovné bude součástí žádosti o důchod.

Ten, kdo bude v budoucnu o výchovné žádat, podepíše čestné prohlášení a případně doloží i rodný list dítěte nebo jiný doklad o vztahu k dítěti, a to při sepsání žádosti o starobní důchod. Rodný list bude vyžadován, pouze, pokud nebude možné tuto skutečnost ze strany okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) ověřit z příslušného registru veřejné správy.

Výchovu bude třeba pro tento účel posuzovat od narození dítěte až do jeho zletilosti jako jeden celek. Za osobu, která výchovu zajišťovala ve větším rozsahu, bude podle ministerstva práce považována ta z pečujících osob, v jejíž kariéře se v největší míře projevovaly složky výchovy, které mohly negativně ovlivnit délku doby zaměstnání a výdělky pečující osoby, tj. kdy péče musela být zajišťována „na úkor“ možné pracovní aktivity.

Ne. Jak je výše uvedeno, výchovné za výchovu konkrétního dítěte lze přiznat pouze osobě, která výchovu tohoto dítěte zajišťovala v největším rozsahu.

Rozdělení výchovy více dětí mezi více osob přichází v úvahu pouze v případě, že výchovu některého dítěte zajišťovala fakticky ve větším rozsahu jedna osoba a výchovu jiného dítěte jiná osoba. Pokud jedna osoba zajišťovala ve větším rozsahu výchovu všech dětí, náleží jí výchovné za všechny tyto děti, zatímco druhé pečující osobě výchovné nenáleží.

Ano, ale pouze pokud výchovu dítěte/dětí zajišťoval v největším rozsahu. Jestliže výchovu dítěte/dětí v největším rozsahu zajišťovala manželka, nárok na výchovné mu nenáleží.

Takový spor, pokud výjimečně vznikne, bude řešit OSSZ ve speciálním správním řízení. Využije k tomu všechny důkazní prostředky, které jí správní řád nabízí, např. listiny nebo výslechy svědků.

Jde o krajní řešení, proto je lepší, když jeho použití nebude nutné, tedy když se pečující osoby na rozsahu výchovy dohodnou. Rozhodnutí OSSZ je přezkoumatelné po správní i soudní linii.

Dítětem se rozumí dítě vlastní nebo osvojené, ale též dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, např. soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí.

Z toho vyplývá, že i např. pěstounovi může vzniknout na výchovné nárok, pokud o dítě pečoval v největším rozsahu po předepsanou dobu.