Hlavní obsah

Přehledně: Jaké změny čekají zaměstnance v případě čerpání dovolené

Právo, Novinky, bab, kk

Novela zákoníku práce přinesla od 1. ledna v oblasti dovolené mnohé změny. Mezi ty nejdůležitější patří změna výpočtu dovolené, pravidel jejího krácení i samotných podmínek vzniku práva na dovolenou.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

Od nového roku dochází ke zrušení dovolené za odpracované dny, všem zaměstnancům tak nyní přísluší dovolená za kalendářní rok nebo její poměrná část, případně i dodatková dovolená.

Každý zaměstnanec měl do konce loňského roku právo na dovolenou za kalendářní rok či její poměrnou část pouze v případě, že splnil podmínku odpracování alespoň šedesáti dnů v daném roce. Pokud tuto podmínku nesplnil, měl právo na dovolenou za odpracované dny.

„V praxi kvůli tomu vznikala nespravedlnost, kdy zaměstnanec, který odpracoval zmíněných 60 dnů a jehož pracovní poměr u zaměstnavatele trval celý kalendářní rok, měl právo na dovolenou za kalendářní rok. V případě, že by stejný zaměstnanec odpracoval pouze 59 dnů, byť by jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval celý kalendářní rok, měl by právo na dovolenou za odpracované dny, tedy pouze v rozsahu několika dnů,“ upozornila Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Zároveň novela zákona nahradila podmínku výkonu práce v rozsahu 60 dní v kalendářním roce výkonem práce po dobu alespoň čtyř týdnů v rozsahu stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.

Dovolená se počítá v hodinách

Jednou z nejdůležitějších změn, které novela zahrnuje, je určování délky dovolené v hodinách namísto ve dnech, jak tomu bylo do konce loňského roku, což v praxi představovalo problém zejména u zaměstnanců s delšími či kratšími směnami, s kratšími úvazky a u těch, jimž se pracovní režim během roku změnil.

„Novela zákoníku má přinést větší spravedlnost, protože zaměstnanci, kteří za rok odpracují stejný počet hodin, budou mít nárok na stejně dlouhou dovolenou. Neúplné hodiny se budou zaokrouhlovat nahoru na celé,“ upřesnil Lukáš Regec, partner advokátní kanceláře BDO Legal. Zároveň dodal, že nejkratší povolenou délkou čerpání dovolené je polovina pracovní směny.

Nárok na 4 týdny dovolené

Nárok na čtyři týdny dovolené má každý zaměstnanec, který u svého zaměstnavatele pracuje po celý rok.

„V případě týdenní pracovní doby v rozsahu 40 hodin, kdy zaměstnanec pracuje osm hodin denně pět dní v týdnu a má nárok na dovolenou v rozsahu čtyř týdnů, může čerpat 160 hodin dovolené. Takový zaměstnanec bude čerpat celodenní dovolenou v rozsahu osmi hodin,“ uvedla Hekšová.

„Naopak u zaměstnance, který odpracuje opět 40 hodin týdně, avšak každý den v jiném rozsahu, je den dovolené počítán v rozsahu tolika hodin, které měl v tento den skutečně odpracovat,“ dodala.

V případě, že nepracuje celý rok, ale má již odpracované čtyři týdny, přísluší mu poměrná část dovolené. Ta se stanoví jako podíl 1/52 z celkové dovolené za každý celý odpracovaný týden.

Kvůli karanténě se nekrátí

Novela zmírňuje postih neomluvených absencí.

„Dosud šlo provinilci zkrátit dovolenou za neomluvenou absenci o jeden až tři dny. Od ledna je krácení možné jen o počet zameškaných hodin. Přitom i nadále platí, že neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze pro účely krácení dovolené sčítat. Pracovníkovi ale musí zůstat minimálně dva týdny dovolené,“ uvedl Adam Hussein, konzultant advokátní kanceláře BDO Legal.

Překážky v práci nově nebudou důvodem pro krácení dovolené, ale započítají se jako výkon práce. Započítávat se bude karanténa i dočasná pracovní neschopnost, ale například také rodičovská dovolená.

Převod musí schválit šéf

„Možnost započtení však budou mít jen ti zaměstnanci, kteří u zaměstnavatele odpracovali minimálně dvanáctinásobek týdenní pracovní doby, tedy 480 hodin, a to do maximální výše 800 hodin, což odpovídá dvacetinásobku týdenní pracovní doby při čtyřicetihodinové pracovní době týdně,“ upřesnil Regec.

Novela za jistých okolností povoluje převod části nevyčerpané dovolené do dalšího roku. „Tuto změnu mnozí uvítají, i když nebude samozřejmá. Zaměstnanec totiž musí o převod písemně požádat a zaměstnavatel mu není povinen vyhovět. A hlavně, převádět budou moci jen ti, kdo mají v daném kalendářním roce nárok na dovolenou delší než čtyři týdny. Převést přitom půjde pouze nevyčerpanou část dovolené, na niž vznikl nárok v daném kalendářním roce a zároveň čtyři týdny přesahuje,“ upozornil Hussein.

Od ledna je rovněž možné, aby se dosavadní zaměstnavatel dohodl s novým na převodu nevyčerpané dovolené u bývalého zaměstnance. „Ta by se mohla k novému zaměstnavateli převést i v případě, že nový pracovní poměr nenavazuje bezprostředně na ten ukončený, z něhož se dovolená převádí,“ dodal Regec.

Sportovní vedoucí získají týden navíc

Zaměstnanci, kteří působí na akcích pro děti a mládež, budou mít nárok na placené volno.

Novela rozšiřuje možnost volna i na sportovní soustředění, a navíc ze tří týdnů umožňuje zaměstnanci využít jeden týden jako placené volno s náhradou mzdy, a to za podmínky, že akci pořádá právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku nejméně pět let a její hlavní činností je práce s dětmi a mládeží. Splnění této podmínky musí podle Husseina zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

Výběr článků

Načítám