Článek
Má ale na něj nárok každý? A pokud mu bude přidělen, bude ho brát celý život? A když to jeho zdravotní stav dovolí, může při pobírání invalidního důchodu pracovat? Tyto, ale i další dotazy často řeší zaměstnanci okresních (v Praze Pražská, v Brně Městská) správ sociálního zabezpečení (OSSZ) či call centra ČSSZ.
Právě ta o přidělení invalidního důchodu rozhoduje a zároveň ho i vyplácí. Její zaměstnanci se však v této oblasti často setkávají s neznalostí základních pravidel a podmínek. Ve spolupráci s ČSSZ proto přinášíme odpovědi na deset zásadních otázek, které odborníci řeší nejčastěji.
1. Je-li člověk uznán invalidním, má automaticky nárok na invalidní důchod?
Pro přiznání invalidního důchodu musí být pochopitelně splněna základní podmínka vzniku invalidity prvního, druhého nebo třetího stupně, zároveň ale pro přiznání nároku na invalidní důchod musí člověk získat potřebnou dobu pojištění stanovenou zákonem o důchodovém pojištění.
| Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku: • do 20 let méně než jeden rok, • od 20 let do 22 let jeden rok, • od 22 let do 24 let dva roky, • od 24 let do 26 let tři roky, • od 26 let do 28 let čtyři roky, • nad 28 let pět roků. Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 roků před vznikem invalidity. Od 1. 1. 2010 platí, že u pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li v období posledních 20 let před vznikem invalidity získána doba pojištění alespoň 10 roků. |
|---|
| Zdroj: ČSSZ |
„Získání potřebné doby pojištění se nevyžaduje jedině v případě, kdy invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, případně pokud se jedná o tzv. invaliditu z mládí,” upřesnila Jana Buraňová z ČSSZ.
2. Jaké má invalidní člověk možnosti, pokud pro přiznání invalidního důchodu nesplní podmínku potřebné doby pojištění?
Pokud nesplníte podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod, nebude vám přiznán. Nicméně odborníci doporučují řešit situaci se zaměstnanci příslušné OSSZ, kde by měli poskytnout informace, jak si případně zajistit nárok na invalidní důchod doplacením chybějící doby pojištění.
3. Vzniká automaticky nárok na invalidní důchod, pokud je člověk alespoň rok v pracovní neschopnosti?
Pokud je váš zdravotní stav dlouhodobě nepříznivý a odpovídá invaliditě, musíte podat sami žádost o přiznání invalidního důchodu. V žádném případě vám nevznikne automaticky, jste-li delší dobu na „nemocenské”.
4. Jak se navzájem liší invalidní důchody prvního, druhého a třetího stupně?
Již desátý rok neplatí dřívější dělení invalidních důchodů na plné a částečné. Místo toho se v závislosti na zjištěném stupni invalidity invalidní důchod rozlišuje na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého a třetího stupně.
Rozdíl mezi jednotlivými stupni invalidity spočívá v míře poklesu pracovní schopnosti pojištěnce (pokles o 35 až 49 procent znamená invaliditu prvního stupně, o 50 až o 69 procent invaliditu druhého stupně a o 70 procent a více pak invaliditu třetího stupně).
5. Jak je to s výší invalidního důchodu u mladých lidí?
Pravidla pro výpočet invalidního důchodu jsou zákonem stanovena tak, aby mladí lidé nebyli kratší dobou pojištění poškozeni.
Invalidní důchod se skládá ze základní výměry (letos pro všechny činí 3270 korun) a procentní výměry. Ta už je individuální a závisí na délce doby pojištění, příjmech dosahovaných před vznikem invalidity a na uznaném stupni invalidity.
K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv. dopočtená doba, resp. doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou by hypoteticky mohl člověk odpracovat, pokud by se nestal invalidním.
6. Kdy se doba, po kterou se pobírá invalidní důchod, započítává do nároku na starobní důchod?
Pro nárok i výši starobního důchodu se započítává pouze doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, před 1. lednem 2010 se jednalo o plný invalidní důchod.
„Pokud občan při pobírání invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně není výdělečně činný, resp. nevykonává činnost zakládající účast na pojištění, samotné období pobírání těchto typů důchodů se mu nezapočítá do doby důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod,” upozornila Buraňová.
7. Náleží invalidní důchod doživotně?
Invalidní důchod není přiznán trvale, záleží totiž na vývoji zdravotního stavu. Může dojít jak ke zlepšení, tak ke zhoršení. Pokud se zdravotní stav objektivně zhorší, můžete pochopitelně podat žádost o změnu výše invalidního důchodu.
8. Je možné při pobírání invalidního důchodu pracovat či podnikat?
Zákon nebrání člověku, kterému byl přiznán invalidní důchod v kterémkoliv stupni, aby podle svých možností a schopností pracoval.
9. Pobírá člověk s invalidním důchodem i důchod starobní, když mu na něj vznikne nárok?
Pokud příjemce invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, má možnost prostřednictvím OSSZ podat žádost o starobní důchod. Bude-li vypočtený starobní důchod vyšší než vyplácený invalidní, bude mu starobní důchod přiznán. V opačném případě bude i nadále pobírat invalidní důchod v původní výši.
Ve chvíli, kdy příjemce invalidního důchodu dosáhne 65 let věku, ČSSZ ho automaticky změní na starobní, jeho výše pak při této změně zůstává stejná jako výše vypláceného invalidního důchodu.
10. Co má člověk dělat, když nesouhlasí se stanoveným stupněm invalidity či výší invalidního důchodu?
Proti samotnému posudku o uznání či neuznání stupně invalidity není možné podat samostatné odvolání, posudek je totiž základním podkladem pro vydání rozhodnutí ve věci žádosti o invalidní důchod.
„Teprve poté, kdy člověk obdrží rozhodnutí o invalidním důchodu, může podat proti němu námitky (jedná se o opravný prostředek v agendě důchodového pojištění), a to písemně do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Při nesouhlasu s výsledkem námitkového řízení je možné podat soudní žalobu,” uvedla Buraňová.
