Článek
1. Příspěvek na bydlení
Týká se domácností, které na výdaje spojené s bydlením, tedy nájmem, energiemi, vodným a stočným a službami, dávají více než 30 procent svých příjmů. V Praze je to 35 procent. U této dávky dojde od října ke zvýšení normativů, jež tuto dávku stropují. U řady rodin, především osamělých seniorů či samoživitelek s jedním dítětem, nezohledňovaly jejich skutečné náklady, takže byl příspěvek příliš nízký.
Normativy by měly vzrůst o 2000 až 4500 korun v závislosti na počtu členů domácnosti a druhu bydlení. Tedy podle toho, zda se jedná o nájemní či podnájemní nebo vlastní a družstevní byt.
Jak se od října zvýší normativy na bydlení (v Kč) | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nájemní a podnájemní bydlení | ||||||||||
Praha | více než 100 000 obyvatel | 50 000-99 999 obyvatel | 10 000 – 49 999 obyvatel | do 9999 obyvatel | ||||||
Počet členů domácnosti | současné | nové | současné | nové | současné | nové | současné | nové | současné | nové |
jeden | 10 121 | 14 621 | 8 271 | 12 771 | 7 935 | 12 435 | 6 929 | 11 429 | 6 746 | 11 246 |
dva | 13 629 | 18 129 | 11 097 | 15 597 | 10 637 | 15 137 | 9 261 | 13 761 | 9 010 | 13 510 |
tři | 18 312 | 20 812 | 15 000 | 17 500 | 14 399 | 16 899 | 12 599 | 15 099 | 12 271 | 14 771 |
čtyři a více | 22 495 | 24 995 | 18 502 | 21 002 | 17 777 | 20 277 | 15 606 | 18 106 | 15 211 | 17 711 |
U nájemního bydlení by měly být normativy namísto současných 6746 až 22 495 Kč nově od 11 246 do 24 995 Kč. Ve vlastním či družstevním obydlí pak vzrostou ze 6232 až 14 368 Kč na 8732 až 16 368 Kč.
Družstevní a osobní vlastnictví | ||
---|---|---|
Počet členů domácnosti | ||
jeden | 6232 Kč | 8732 Kč |
dva | 8432 Kč | 10 932 Kč |
tři | 11 561 Kč | 13 561 Kč |
čtyři a více | 14 368 Kč | 16 368 Kč |
Pozn.: U bydlení v osobním a družstevním vlastnictví velikost obce nehraje roli. | ||
Zdroj: Úřad práce, MPSV |
Růst normativů ale neznamená, že se všem příjemcům příspěvek na bydlení automaticky zvýší. Pokud už z něj nyní někdo dostává proplaceny všechny uznatelné výdaje na bydlení převyšující 30 procent jeho příjmů, v Praze 35 procent, zůstane pro něj dávka na stejné úrovni jako nyní. Pokud dostává proplaceno méně, měla by se mu zvýšit.
Výše příspěvku se pak vypočítává tak, že se od skutečných nákladů na bydlení, nebo normativních nákladů, pokud jsou vyšší než ty skutečné, odečte čistý příjem rodiny vynásobený koeficientem 0,3, v Praze 0,35. Výsledná částka pak dává měsíční výši příspěvku na bydlení. Pokud má rodina nižší příjmy, než je její životní minimum, použije se místo nich při výpočtu životní minimum. O příspěvek lze zažádat na Úřadu práce nebo přes web www.mpsv.cz.
Jak se zvýšení normativů projeví na příspěvku na bydlení |
---|
Osamělý senior |
Pan Josef je ve starobní penzi, žije v Praze v nájemním bytě, pobírá starobní důchod ve výši 17 000 Kč, měsíční náklady na bydlení má 13 000 Kč. Příspěvek na bydlení nyní 4171 Kč, po zvýšení 8671 Kč, rozdíl 4500 Kč. |
Samoživitelka s dítětem |
Eva bydlí s malým synem na menším městě, je v nájemním bytě, kde topí plynem. Její mzda a příjmy z přídavku na dítě činí 16 065 Kč, platí nájem s energiemi 16 500 Kč, doposud to bylo 15 000 Kč. Příspěvek na bydlení nyní 4442 Kč, po zvýšení 8942 Kč, rozdíl 4500 Kč. |
Úplná rodina |
Rodina se dvěma malými dětmi bydlí ve vlastním domě v Praze. Její příjmy jsou 40 260 Kč, výdaje na bydlení jsou kvůli růstu cen energií 17 833 Kč, předtím byly 16 500 Kč. Příspěvek na bydlení nyní 277 Kč, po zvýšení 2277 Kč, rozdíl 2000 Kč. |
2. Přídavek na dítě
Ministerstvo práce a sociálních věcí pak počítá s tím, že by se od ledna měly zvýšit i přídavky na děti určené nízkopříjmovým domácnostem. V jejich základní výměře by to mělo být o 30 procent, v té zvýšené, kterou pobírá více rodin, o něco nižší.
Výše přídavku na dítě se v současnosti pohybuje v základní výměře mezi 630 a 880 korunami měsíčně. Tuto výměru ale dostávají pouze rodiny závislé na sociálních dávkách s výjimkou důchodů, nemocenské či podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci.
Jurečka: Od ledna zvýšíme přídavky na děti i životní a existenční minimum
Pokud alespoň jeden z členů rodiny má příjmy ze zaměstnání, podnikání, rodičovského příspěvku, důchodu a podobně, vyplácí se dávka ve výší 1130 až 1380 korun. To je o pětistovku více.
Na přídavek mají rodiny nárok tehdy, pokud jejich příjem nepřesahuje jejich životní minimum vynásobené koeficientem 3,4. To je v současnosti třeba u čtyřčlenné rodiny se dvěma malými dětmi ve věku pět a deset let do 43 554 Kč. Nyní tato rodina dostává podle propočtů MPSV na přídavcích 2260 korun, od ledna by to mohlo být měsíčně 2640 korun.
3. Existenční a životní minimum
Od ledna se zvýší také životní a existenční minimum, což jsou jakési hranice, které určují nárok na řadu sociálních dávek nebo na jejich výši. Ještě ale není jasné o kolik.
Změnit by se tak mohly podmínky např. pro výplatu příspěvku při pěstounské péči, porodného či již zmíněného přídavku na dítě. Tam by mohlo na dávku nově dosáhnout více rodin.
4. Starobní a invalidní důchody
Od ledna rovněž vzrostou penze starobním a invalidním důchodcům. U starobní penze také získá jeden z rodičů, který se převážně podílel na výchově dítěte, nárok na 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. To se týká převážně maminek, které mají kvůli rokům stráveným na mateřské a rodičovské dovolené nižší penze.
Průměrný starobní důchod by se tak měl od ledna v rámci řádné valorizace zvýšit o 825 korun. Spolu s tzv. výchovným by měl dosáhnout 19 500 korun.
5. Úsporný tarif a odpuštění plateb za obnovitelné zdroje
Dodavatelé energií budou v říjnových zálohách za elektřinu zohledňovat takzvaný úsporný tarif. Platit bude do konce roku, o jeho pokračování se teprve rozhodne. Od října rovněž platí odpuštění plateb za obnovitelné zdroje (OZE), kdy občané dosud platili 600 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny. Tato dvě opatření by do konce roku měla každé domácnosti přinést úlevu v platbách za energie v průměru 4000 korun.
Dodavatelé většinou zohlední tarif a odpuštění plateb za OZE až do celkové výše říjnové zálohy. Pokud je záloha nižší, promítne se sleva i do zálohy za listopad nebo prosinec. Pokud má někdo zálohy za říjen až prosinec v součtu nižší, než činí úsporný tarif a odpuštění plateb za OZE, dodavatel mu zbývající částku zohlední jako přeplatek při vyúčtování.
6. Zastropování cen elektřiny a plynu
Vláda rozhodla o nastavení cenového stropu pro elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a malé a střední firmy. Definitivní parametry by měla upravit v nařízení, které chystá na začátek října. Počítá se se stropem 6 korun za kWh silové elektřiny včetně DPH a 3 koruny za plyn včetně DPH. Celková platba za kWh elektřiny včetně regulované části ceny by se měla pohybovat mezi 7 a 9 korunami.
Roční platba ve fakturách za elektřinu | |||
---|---|---|---|
Celková částka složená ze silové elektřiny, regulované složky, včetně DPH | |||
Běžná spotřeba 1900 kWh | Ohřev vody se spotřebou 4370 kWh | Ohřev vody a topení (10 460 kWh) | |
Platba 2022 | 13 677 Kč | 27 881 Kč | 53 869 |
Platba 2023 se stropem | 18 100 Kč | 35 903 Kč | 73 598 Kč |
Platba 2023 bez stropu | 38 385 Kč | 82 479 Kč | 185 022 Kč |
Pro dodavatele začne strop platit od ledna, ale zohlední jej už v zálohách za listopad. Letos pomůže těm, kteří platí za silovou elektřinu nebo plyn více, než je stanovený strop. Příští rok, kdy by podle cen elektřiny na burze hrozila za kWh silové elektřiny cena až 15 korun, pak ochrání spotřebitele před zdražením na tuto úroveň. Strop bude platit nejméně do konce příštího roku. Těm, kteří mají ceny zafixované za nižší cenu, než je strop, tyto výhodnější ceny zůstanou.
Roční platba ve fakturách za plyn | |||
---|---|---|---|
Celková částka složená z ceny plynu, regulované složky, včetně DPH | |||
Vaření spotřeba (420 kWh) | Vaření, ohřev vody (4670kWh) | Vaření, ohřev vody, topení (20 100 kWh) | |
Platba 2022 | 2970 Kč | 9779 Kč | 33 403 Kč |
Platba 2023 se stropem | 3399 Kč | 18 705 Kč | 71 916 Kč |
Platba 2023 bez stropu | 4892 Kč | 35 236 Kč | 142 953 Kč |