Přehledně: Jak Češi spoří na penzi. Je výhodnější staré či nové penzijko?

Podle dat Asociace penzijních společností (APS) spoří v současné době prostřednictvím starého či nového penzijka zhruba 4,42 milionu Čechů, přičemž zhruba tři miliony lidí mají uzavřeno starší penzijní připojištění, milion a čtvrt pak nové doplňkové penzijní spoření.

Spoření na penzi v tzv. III. pilíři je v Česku možné už více než 25 let. Systém funguje na bázi měsíčních dobrovolných vkladů, přispívat může i zaměstnavatel. Spoření podporuje stát, přičemž výše příspěvku se pohybuje od 90 do 230 korun měsíčně, záleží na výši vlastní měsíční úložky střadatele. Celkový obnos pak účastníkem zvolená penzijní společnost zhodnocuje v účastníkem vybraném fondu.

Průměrná úložka účastníka je podle APS 770 korun měsíčně. V současné době mají lidé naspořeno zhruba 528 miliard korun.

Pokud spoříte více než tisíc korun měsíčně, můžete uplatnit i slevu na dani z příjmu. Celkem si tak můžete daňový základ snížit až o 24 tisíc korun při měsíčním vkladu tři tisíce korun. V takovém případě pak na daních ušetříte 3600 korun ročně.

Až do 30. listopadu 2012 si lidé mohli uzavírat tzv. penzijní připojištění. V současné době již tento produkt sjednat nelze. Lidé, kteří si jeho prostřednictvím v tzv. transformovaných fondech na penzi spoří, mají zachovány všechny podmínky, za nichž si produkt uzavřeli.

Výhodou penzijního připojištění, spoření v transformovaných fondech, je to, že penzijní společnost musí účastníkům garantovat, že v žádném roce neprodělají, a to ani, kdyby prodělala jejich penzijní společnost, v nejhorším případě by byl účastník tzv. na nule. Dalším benefitem je výsluhová penze, která účastníkovi umožňuje po 15 letech spoření vybrat až polovinu úspor.

Tyto fondy však při investování neriskují, orientují se především na státní dluhopisy s minimálním výnosem. Lidé sice neprodělají, ale výnos mnohdy nepřekoná ani inflaci, úspory tak ztrácí hodnotu.

Od ledna 2013 mohou lidé ke spoření na penzi s podporou státu využít doplňkové penzijní spoření v tzv. účastnických fondech. Tento produkt umožňuje účastníkům zvolit investiční strategii, přičemž míra podstoupeného rizika je úměrná míře výnosu.

Na jakémsi pomyslném vrcholu stojí dynamické fondy investující převážně do akcií. Jsou dlouhodobě nejvýnosnější, ale v případě propadu světových trhů mohou v některých letech i hodně prodělat. Vyvážené fondy tvoří mix investic do akcií a dluhopisů a jsou „zlatou střední cestou“. Povinný konzervativní fond, který musí provozovat povinně každá penzijní společnost, je z hlediska výnosu nejméně výhodný.

Výhodou nového penzijka je jednak to, že máte možnost zvolit si takovou investiční strategii, která vám vyhovuje, zároveň ale můžete ze svého vkladu při splnění daných podmínek čerpat úspory v tzv. předdůchodu.

Pokud si na penzi spoříte prostřednictvím staršího produktu penzijního připojištění, máte možnost přejít do nového doplňkového penzijního spoření (opačně to možné ale není). Co se týče státní podpory i možnosti snížit si daňový základ, nic se v takovém případě pro vás nezmění.

Tento krok je ale třeba dobře zvážit, kvůli výnosu zejména akcií nelze totiž doplňkové penzijní spoření hodnotit z krátkodobého hlediska. V dlouhodobém horizontu by však výnosné roky měly převládat a ztráty z prodělečných let by se měly smazat a přinést vám i solidní zisk. Přejít z penzijního připojištění je proto vhodné spíše pro ty klienty, kteří mají do penze i několik desítek let.

V novém penzijním spoření si můžete nechat svou měsíční úložku rozložit v rámci jedné penzijní společnosti do více fondů, např. při ukládané tisícovce budete 700 korun dávat do opatrnějšího vyváženého fondu a 300 korun do odvážného a více riskujícího dynamického fondu. Tomuto poměru pak bude odpovídat i výnos či propad jednotlivých fondů.

Další možností je nechat si zdarma zřídit tzv. autopilota. Týká se odvážných investorů, kteří ke konci spoření už nechtějí riskovat tolik, jako dosud. Autopilot několik let před ukončením spoření začne postupně snižovat investici do dynamických fondů, a naopak na její úkor navyšuje tu do vyvážených fondů. Účel tohoto prostředku je ten, aby vás při nástupu do penze zrovna nezastihl propad na burze.

Nejrychlejší je přechod do nového penzijka v rámci stejné penzijní společnosti. V každém případě ale zvažte výběr nového fondu napříč všemi penzijními společnostmi. Pokud se nakonec rozhodnete pro jinou než stávající společnost, stačí ji kontaktovat a vše ostatní už sama za vás vyřídí.

V rámci jedné penzijní společnosti je přechod hotový do tří měsíců. Mezi dvěma penzijními společnostmi je to však administrativně náročnější, a proto může přechod trvat až sedm měsíců.

Přechod mezi fondy v rámci jedné společnosti i mezi penzijními společnostmi je zdarma. Pouze v případě, kdy máte smlouvu u stávající společnosti uzavřenou po dobu kratší než pět let a rozhodnete se přejít k jiné, vám může být naúčtován poplatek až 800 korun.