Článek
Nová platba u elektřiny
Od července se odběratelům elektřiny na faktuře objevila nová položka – Platba za provoz nesíťové infrastruktury. Zahrnuje už dosud placené fungování operátora trhu s elektřinou Energetického regulačního úřadu, ale nově také činnost Elektroenergetického datového centra.
Platba za provoz centra, které má zahájit činnost od srpna a umožnit sdílení elektřiny, činí pro letošek 5,10 koruny za každé odběrné místo. A to bez ohledu na to, zda se lidé sdílení účastní, nebo ne.
S jedním odběrným místem tak odběratel za rok za elektřinu zaplatí o šedesát korun navíc. Pokud má například byt a chatu, pak si za rok připlatí sto dvacet korun.
Původně měla od srpna stoupnout i platba za činnost Energetického regulačního úřadu, a to z 2,89 na 4,84 koruny měsíčně za každé odběrné místo s elektřinou. A rovněž měla vzrůst platba odběratelům plynu z 1,62 Kč na 2,66 koruny za megawatthodinu spotřebovaného plynu.
To by u průměrné domácnosti, která vytápí a vaří plynem, znamenalo roční navýšení plateb za plyn asi o třicet korun a u elektřiny asi o dvacet korun ročně navíc. Vláda však tento návrh z dílny ministerstva průmyslu a obchodu tento týden neschválila.
Kdo spoří méně než 500 korun, nedostane nic. Podpora penzijního spoření se mění
Za studnu nově deset tisíc
Výrazné zdražení přinesl také nový stavební zákon, jenž od července začal platit naplno i pro běžné stavebníky. Nejvíce si připlatí ti, kdo chtějí na svém pozemku vybudovat studnu. Zatímco ještě v první polovině roku v takovém případě museli uhradit správní poplatek 300 korun, nově zaplatí 10 tisíc.
Stejně stoupl poplatek také u menší čističky odpadních vod.
Pětkrát více než dříve, konkrétně pět tisíc korun, musí lidé nově zaplatit za povolení postavit garáž. A z jednoho na dva tisíce vzrostla taxa za prodloužení platnosti stavebního povolení.
Ke zdražení vedla úprava systému dělení staveb, kvůli čemuž studny nebo garáže spadly do dražších kategorií. Změnu prosadila ještě předchozí vláda hnutí ANO. Ta současná to pak v rámci úprav stavebního zákona nezměnila.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ale v uplynulém týdnu označil zvýšení poplatků za nedopatření. „Věc procházela Sněmovnou a nikdo si toho asi v danou chvíli nevšiml, protože hlasy pro stavební zákon dala i opozice,“ uvedl.
Bartoš chce poplatky ještě během tohoto roku snížit. Novou výši ministerstvo zatím neoznámilo. Konkrétní návrh úprav nyní připravuje.
Celosvětová poptávka po ropě dosáhne vrcholu už příští rok, předpovídá BP
Změny v penzijním spoření
Vládní konsolidační balíček vyhání domácnostem z peněženek tisíce korun měsíčně už od ledna, a to hlavně změnami v daních a odvodech.
Zaměstnance zasáhl zejména nový odvod na nemocenské ve výši 0,6 procenta hrubého příjmu a také rušené slevy na daních včetně školkovného. OSVČ vzrostl vyměřovací základ, všem pak i několik tisíc navíc už letos z kapes vytahal skoro dvojnásobný nárůst daně z nemovitosti a vyšší spotřební daně.
Od července se změnila i státní podpora pro penzijní spoření. Její maximální výše vzrostla z 230 na 340 korun. Pro získání aspoň minimálního stokorunového státního příspěvku je ale nově nutné spořit nejméně 500 korun měsíčně místo dosavadních tří stovek.
Ještě výraznější změnou je, že státní příspěvek od července nebudou nově dostávat důchodci. Týká se to až tři čtvrtě milionu lidí.
V oblasti penzí už letos vláda prosadila i zpomalení valorizací či výrazné zhoršení podmínek pro dřívější odchod do důchodu.
Zdražení sociálních služeb
Od července se zvýšil příspěvek na péči pro hendikepované, avšak současně s tím zdražily i sociální služby, respektive jejich maximální ceny.
Až 165 korun mohou klienti hradit za hodinu pečovatelské či odlehčovací služby, osobní asistence, sociální rehabilitace, průvodcování a předčítání, podpory samostatného bydlení či v chráněném bydlení, v centru denních služeb a v denním stacionáři. A to v případě, že služby využívají rozsahu menším než 80 hodin měsíčně.
Dosud to bylo o deset korun na hodinu, tedy o 6,5 procenta méně.
Při pomoci nad 80 hodin měsíčně se maximální úhrada zvedá ze 135 na 145 korun, tedy o 7,4 procenta. Místo dosavadních 50 korun za donášku či dovoz jídla, 90 korun za vyprání a vyžehlení kilogramu prádla a 160 korun za pořízení velkého nákupu, to může teď být také o desetikorunu víc.