PŘEHLEDNĚ: Čeho se vyvarovat a co dělat v případě srážky se zvěří

Blíží se konec roku, období, kdy se na silnice za účelem svátečních návštěv příbuzných a přátel vydají mnozí z nás. Dny jsou krátké a většina řidičů se bude navracet až za tmy. Právě během období brzké tmy, především pak za soumraku, ale i za svítání, dochází velmi často ke srážkám se zvěří. Například minulou zimu zaznamenala Policie ČR 3310 střetů s lesní zvěří. Z toho 1284 připadalo na loňský prosinec.

Typickým místem, kde je riziko srážky největší, jsou silnice a pozemní komunikace 1. třídy vedoucí kolem lesů a polí.

V místech, kde se lesní zvěř vyskytuje nejčastěji, se setkáte s dopravním značením, je proto nanejvýš vhodné upravit rychlost, zpomalit a dbát zvýšené opatrnosti. Pokud zvíře včas zaregistrujete, zastavte a ztlumte světla. V případě, že neuteče, pokuste se ho vyplašit troubením.

Prudký náraz do divočáka či třeba srnce nebo jelena nevyhnutelně končí těžkým zraněním, častěji pak usmrcením zvířete. Značnou škodu dosahující desítek, ale i stovek tisíc korun pak střet způsobí i na vozidlech.

Povinné ručení se ale na nehody, u nichž hrála roli lesní zvěř, nevztahuje. Případnou škodu na vozidle, ale například i odškodnění spolujezdci, který kvůli střetu se zvířetem utrpěl zranění, pak budete muset uhradit ze svého. Je proto třeba mít sjednané havarijní pojištění, případně speciální pojištění pro případ srážky se zvěří.

V takovém případě pak budou náklady hrazeny z tohoto pojištění. Divoké zvíře nikomu nepatří, není tedy po kom vymáhat náklady za škodu.

Ovšem může se vám stát, že srazíte nějaké domácí zvíře, například psa či kočku, nebo hospodářské zvíře. V takovém případě je pak vina na majiteli zvířete, který za zvíře nese odpovědnost, musí se proto postarat i o náhradu škody.

Pokud se střetu s divokým zvířetem nevyhnete a ke srážce dojde, tak i v případě škody na vozidle, která nepřesáhla 100 tisíc korun, je vaší povinností policii neprodleně o nehodě informovat.

Je důležité, aby se o zraněné zvíře autority postaraly, ať už půjde o převoz do záchranné stanice, odstranění těla jakožto nebezpečné překážky z vozovky, nebo zkrácení trápení raněného zvířete. Učiňte tak i v případě, že divoký tvor po srážce uteče – zdaleka to totiž neznamená, že je zdravotně v pořádku.

Někteří řidiči, kterým pod kola lesní zvíře vběhne, se domnívají, že si je mohou odvézt. To je ale zásadní chyba. Pokud tak učiní, dopouštějí se protiprávního jednání. To, že ke střetu vůbec došlo, navíc může mít i jinou příčinu, než je nezkušenost či špatný odhad zvířete.

Mohlo být například nemocné, a proto se pohybovat pomaleji, být méně plaché či jednoduše nereagovat. Zvěřina z odlovu prochází testováním, aby bylo zaručeno, že se lidem dostává na stůl nezávadné maso. Některé zvířecí nemoci jsou velmi nepříjemné a nebezpečné i pro člověka, proto nikdy neriskujte.

Navíc váš čin by byl kvalifikován jako pytláctví.

Expert na odškodnění Tomáš Beck ze společnosti Vindicia upozornil na ještě jednu chybu, které se řidiči po sražení zvířete často dopouštějí a to, že nepátrají po okolnostech, za nichž ke střetu došlo. „Pokud se v místě konal hon a vám se podaří prokázat, že zvíře vyplašili a pod kola zahnali právě lovci, nesou za srážku zodpovědnost a vám se podaří kompenzaci získat. Zaplatí ji místní myslivecké sdružení ze své pojistky odpovědnosti,“ upozornil Beck. Vyplatí se proto, když po srážce zapátráte v okolí a podíváte se na místní obecní vývěsky, ať už online, či fyzické. Lovci totiž mají povinnost o plánovaném honu informovat.