Předčasné důchody nelákají

Do předčasného důchodu se loni přihlásilo jen 27 682 lidí, což bylo za současných pravidel nejnižší počet žadatelů od roku 2013, kdy si o něj řeklo 27 917. Nejvíce žadatelů Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zaznamenala v roce 2014, a to 30 366.

Podle mluvčí ČSSZ Jany Buraňové úřad nemapuje důvody lidí, kteří chtějí na penzi dříve, než se jim završí věk podmiňující nárok na řádné čerpání důchodu. Někteří se však v žádosti o předčasný důchod o svých pohnutkách zmiňují.

„Často uvádějí ztrátu zaměstnání nebo delší nezaměstnanost v předdůchodovém věku bez vyhlídky na získání nové práce. Stejnou cestu volí také lidé, kterým se blíží důchodový věk a už jim ubývá energie či přibývají zdravotní komplikace,“ popsala Právu Buraňová.

Výjimkou podle ní nejsou ani osoby, které se musí postarat o své nemocné blízké nebo se chtějí radovat z vnoučat.

Přitom právě volba předčasného důchodu pro ně představuje trvalé zkrácení důchodového příjmu. Ten je tím nižší, čím déle hodlá žadatel předčasný důchod pobírat. Procentní výměra důchodu se snižuje za každých, i započatých, 90 kalendářních dnů z doby ode dne přiznání důchodu do dosažení důchodového věku, a to až tři roky před důchodovým věkem.

„Odcházejí-li do důchodu dříve o několik měsíců, je krácení v řádu stokorun, odchod o tři roky dříve už může představovat ztrátu citelnější, v řádu tisíců,“ přiblížila Buraňová.

Celkově je zhruba 620 tisíc lidí s předčasným důchodem z celkového počtu 2,5 miliónu starobních penzistů.

V poslední době lidé ale spíše v práci zůstávají i po dovršení důchodcovského věku. Vedle běžného příjmu z povolání dostávají i důchod, který se jim také mírně zvyšuje.

Takových lidí, kteří zůstávají přes důchodový věk v práci, a vylepšují si tak domácí rozpočet, je zhruba 13 procent ze všech penzistů, ale třeba ve Skandinávii je tento podíl třikrát vyšší (35 procent).

O navýšení důchodu loni požádalo celkem 119 881 pracujících důchodců. V roce 2013 jich bylo 61 335. O navýšení důchodu lze požádat po každých 360 odpracovaných dnech. Za tuto dobu se důchod zvýší vždy o 0,4 procenta výpočtového základu. Není nutné o navýšení žádat každý rok, úřad peníze vyplácí i zpětně.

Mnohem méně oblíbenou volbou pro časnější odchod na odpočinek je tzv. předdůchod. Zatímco do předčasného důchodu lze nastoupit až tři roky před důchodovým věkem, do předdůchodu i o pět let dříve, ale nejméně alespoň na dva roky.

V obou případech se neodvádí sociální pojištění a zdravotní pojištění je hrazeno státem. Na živnostníky se vztahují jiná pravidla. Na rozdíl od předčasného důchodu si mohou lidé s předdůchodem i volně přivydělávat. Zásadním rozdílem ale je, že na předdůchod musí mít lidé našetřen v rámci doplňkového penzijního spoření dostatek peněz.

Na kontě tedy musí tolik, aby příjem za každý měsíc čerpání činil alespoň 30 procent celostátní průměrné mzdy roku, který předcházel nastoupení do předdůchodu. Průměrná mzda v zemi nyní dosáhla 29 050 korun, takže požadovaná částka je nejméně 8715 korun měsíčně.

Pokud chce někdo jít do předdůchodu plných pět let před dosažením věku pro odchod do penze, musí mít naspořeno aspoň 523 tisíc korun. Spořit se musí nejméně pět let předem, nicméně je možné i konečnou částku nárazově dorovnat.

Právě kvůli přísným podmínkám není předdůchod příliš oblíben. Podle Asociace penzijních společností se do něj do konce července zapojilo 2202 lidí a průměrná výše předdůchodu činila 9346 korun.

„Lidé se nás na tyto služby hodně ptají, ale moc se do toho nepouštějí,“ řekl Právu mluvčí asociace Tomáš Sedláček.