Pravidla pro home office mají zpoždění

A není jisté, kdy přesně budou schválena, i když ministerstvo slibuje, že by návrh mělo mít hotový v příštích týdnech. Proti původní verzi zřejmě množství lidí, kteří budou mít na práci z domova zákonný nárok, bude daleko nižší.

„U novely zákoníku práce v poslední době vypořádáváme všechny připomínky, kterých od připomínkových míst přišlo poměrně velké množství. Proto v projednávání novely došlo k určitému zpoždění,“ uvedl Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV.

Konkrétnější ohledně změn ale nebyl. Ministerstvo chce podle jeho slov s novelou nejdříve seznámit zaměstnavatele a odbory. „A to například na jednání tripartity na začátku příštího týdne,“ dodal Augusta s tím, že předložení návrhu vládě by pak již mělo být věcí několika týdnů. Otázkou však je, jak se k němu sociální partneři vlády postaví. Podrobnosti o konkrétních změnách totiž zatím neznají.

Mezi materiály, které ministerstvo účastníkům tripartity rozeslalo, ještě včera v pozdním odpoledni návrh nebyl. „Měli jsme jej dostat ve čtvrtek, zatím nedorazil,“ řekl Právu Vít Samek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

MPSV v původním materiálu navrhovalo, aby nárok na home office měli ze zákona rodiče dětí mladších 15 let, těhotné ženy či lidé dlouhodobě pečující o silně hendikepovanou osobu. Pokud o to písemně požádají, zaměstnavatel by jim měl pod hrozbou finančních sankcí vyhovět, nebo odmítnutí učiněné z vážných příčin odůvodnit.

Jedinou výjimkou budou vážné provozní důvody nebo to, že tomu bude bránit povaha vykonávané práce. Například u prodavačů a prodavaček, dělníků a dělnic nebo jiných profesí, kde musí být zaměstnanec z pochopitelných důvodů přítomen na pracovišti.

Tento návrh však doslova ztrhala většina centrálních úřadů, to znamená ministerstev či Úřadu vlády. Požadovaly třeba snížení věkové hranice u dětí na osm let.

MPSV sice na dotaz Práva neupřesnilo, jaké v tomto směru provede úpravy, ale podle materiálů, které publikovalo v uplynulých měsících, by se měl home office týkat těhotných zaměstnankyň a lidí, kteří pečují o dítě do devíti let, případně o silně hendikepovanou osobu.

Spory byly i o výši náhrad, jež by měl zaměstnavatel lidem pracujícím z domova vyplácet. Mají totiž výdaje například na elektřinu či vytápění bytu. MPSV ji předběžně propočetlo na 2,80 koruny za každou započatou hodinu práce. To při 160 odpracovaných hodinách měsíčně činí 448 korun. Kritici poukazovali na to, že lidé na home office pro změnu ušetří na nákladech za cestu do práce a že by kompenzace měla být dobrovolná.

Ministerstvo následně koncem listopadu částku potvrdilo. „Současně bude mít zaměstnavatel možnost ve výjimečných situacích home office nařídit, pokud zohlední zájmy zaměstnanců. Takovou situací může být například virová pandemie, jakou byl covid,“ dodalo.