Požadavky na realitní makléře se zpřísní

„Zákon zavádí jasná pravidla pro realitní trh a ochranu zájmů občanů, kteří do nemovitostí investují své celoživotní úspory. Hlavním cílem zákona je proto upravení a jasné vymezení vztahů v oblasti realitního zprostředkování,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.

Makléři například budou muset klientům sdělovat výši své provize. Nově se také upravují náležitosti zprostředkovatelské smlouvy, jež musí být výhradně písemná a nebude klienta zavazovat k pořízení či prodeji nemovitosti. Makléři budou muset zájemci nově sdělit i závady nemovitosti.

Novelu zákona o realitním zprostředkování na počátku ledna podepsal prezident Miloš Zeman. Zákon by měl platit od února 2020.

K novele zákona o realitním zprostředkování přispěla především absence jasně definovaných pravidel na poli realitního trhu a s ní přímo související nespokojenost s kvalitou služeb některých realitních kanceláří.

Nová právní úprava by tak měla zajistit nejen významné změny v praxi realitních vztahů a eliminovat neseriózní realitní kanceláře, ale také vzbudit větší důvěru ze strany klientů.

Zákon stanoví, že každý realitní makléř, stejně tak realitní kancelář, resp. její majitel, musí být bezúhonný. Bezúhonnost bude živnostenský úřad prověřovat z rejstříku trestů.

Také stanoví jasná pravidla pro výkon realitního zprostředkování a rozsah poskytovaných služeb, stejně tak povinné uzavření pojistné smlouvy a odpovědnosti za škodu. V praxi tedy nově vznikne povinnost uhradit klientovi penále v případě újmy způsobené výkonem realitního zprostředkování.

Zprostředkovatel realitního obchodu by měl být pojištěný nejméně na 1,75 milionu korun. Makléřům působícím na základě smlouvy pod obchodní značkou realitní společnosti má stačit poloviční pojištění. Pokud by se makléř nepojistil, riskoval by až milionovou pokutu.

Novela zákona zaručuje i odborné vzdělání realitních makléřů. Dosud platilo, že pozici realitního makléře mohl vykonávat v podstatě kdokoliv v rámci volné živnosti. Nový zákon však nastolil přísnější podmínky. K podnikání v realitní oblasti bude nutná živnost vázaná a k tomu i potřebná kvalifikace, a to buď v podobě vzdělání, minimální praxe či složení státní zkoušky.

Od nynějška budou makléři muset mít buď odborné vysokoškolské vzdělání, nebo alespoň středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe. Ověřit makléřovu odbornou způsobilost bude možné ve veřejně dostupném seznamu.

Významná změna zákona se dále týká regulace úschovy kupní ceny. Podle autorů novely z MMR bylo třeba minimalizovat riziko zpronevěry svěřených peněz. Nová opatření by tak měla zajistit zvýšení bezpečnosti úschovy peněz klientů na takovou úroveň, jakou poskytují notáři a advokáti, i když i u nich se v minulosti vyskytly případy zneužití svěřených peněz.

„I nadále může být úschova kupní ceny realizována přímo u realitní kanceláře, a to pouze na písemnou žádost klienta, nicméně musí být zajištěna smlouvou, řádně pojištěna a samozřejmostí je i vedení záznamu o úschovách. Kvalitní realitní kanceláře přesto preferují advokátní, notářskou či bankovní úschovu,“ doplnil Jan Hájek z Quantum reality.

Zákon o realitním zprostředkování stanoví i několik povinných údajů, které musí písemná smlouva o zprostředkování obsahovat.

Jedním z nich je konkrétní popis nároku realitního zprostředkovatele na provizi a také okolnosti sjednání exkluzivně uzavřených smluv.

Samotná smlouva pak musí obsahovat přílohu s výpisem z veřejného seznamu (například z katastru nemovitostí), který jasně odhaluje případná omezení či vady související s nemovitostí.

Pokud je realitní zprostředkování uzavřeno na dobu neurčitou, může výpovědní doba činit maximálně jeden měsíc. Smlouva o výhradním zprostředkování může být nově sjednána maximálně na dobu šest měsíců, ovšem je možné ji opakovaně prodlužovat.