Článek
Právo poukázalo na to, že postižení lidé jsou často nuceni přetahovat se o své věci s neméně zaskočeným věřitelem soudně, protože se žádostí, aby věci nebyly dány do dražby, u exekutora neuspěli. Přitom náklady na soud a advokáta si musí platit ze svého. [celá zpráva]
Pochybení řeší novela, tvrdí úřad
„Z pověření ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila reaguji na článek I lidé bez dluhů mohou v exekuci přijít o majetek, zveřejněný ve čtvrtek 20. ledna. Obsahuje mylné a matoucí informace, které neodpovídají současné právní úpravě. Ač článek výslovně nezmiňuje ministerstvo spravedlnosti, nepřímo jej svým vyzněním poškozuje,“ napsala Právu ostře mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.
„Novela exekučního řádu, která nabyla účinnosti 1. listopadu 2009, řeší problematiku toho, jak předejít excesům spočívajícím v soupisu movitého a nemovitého majetku při vymáhání pohledávek,“ zdůraznil následně legislativní náměstek ministerstva spravedlnosti František Korbel.
Podle něho vede exekutory k tomu, aby peněžité pohledávky přednostně vymáhali jinými způsoby než prodejem movitých a nemovitých věcí.
„Exekuční řád stanoví přiměřenost exekuce na finanční plnění, přičemž prioritní je způsob přikázáním pohledávky z účtu, srážkami ze mzdy nebo zřízením exekutorského zástavního práva. Zajistit majetek k provedení exekuce lze pouze v rozsahu vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů oprávněného a nákladů exekuce,“ napsal Právu s odvoláním na exekuční řád Korbel.
Dokažte, že zabavené věci jsou vaše
V případě, že již došlo k soupisu, tedy zabavení, movitých věcí exekutorem, se před vylučovací žalobou podle něho využije institut vyškrtnutí věci ze soupisu.
„Pokud sepsal exekutor věc patřící třetí osobě, může exekutor na návrh osoby, které svědčí právo k věci, sám rozhodnout o vyškrtnutí věci ze soupisu. Exekutor je povinen vždy vyškrtnout věc ze soupisu v případě, že s tím souhlasí oprávněný nebo pokud vyjde v průběhu provádění exekuce najevo, že povinnému (dlužníkovi) nepatří,“ upozornil Korbel.
Není ale zřejmé, proč se vlastně Pospíšilovo ministerstvo cítí Právem poškozeno, neboť o možnosti, že exekutor může sám vyřadit některé zabavené věci ze soupisu, tedy je nedá do dražby, Právo informovalo už v pondělí 17. ledna. „Podstatným předpokladem pro vyškrtnutí věci ze soupisu movitých věcí je však doložení materiálu, prokazující vlastnictví třetích osob,“ citovalo tehdy Právo šéfa Exekutorského úřadu Přerov JUDr. Tomáše Vránu.
My o voze, oni o koze
„Reakce ministerstva spravedlnosti je podobná onomu českému my o voze a oni o koze. Exekutor mohl vyškrtnout zajištěné věci, na něž si dělala nárok jiná osoba než dlužník, ze seznamu už dávno, před zmiňovanou novelou exekučního řádu. Článek Práva mířil především na excesy některých exekutorů, respektive pracovníků exekutorských úřadů,“ napsal Právu advokát František Koranda, který jeden z těchto případů hnal i k Ústavnímu soudu – neúspěšně.
Ministerstvo spravedlnosti se navíc úplně vyhnulo tomu, že lidé neprávem postižení exekucí si musí soudní náklady platit ze svého. V exekucích se tak ukazuje, že duch zákona a realita si mohou být často na hony vzdáleny.
