Hlavní obsah

Posílají děti do soukromých škol, školné platit zapomínají. V průměru dluží 20 tisíc

Novinky, bab

Dát dítě do školy a pak neplatit školné? Takových rodičů není málo. Další skupinou školních neplatičů jsou vysokoškoláci a dálkoví studenti, kteří důkladně nečtou smlouvy. Průměrný dluh dosahuje 20 tisíc korun.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek

Článek

„Dlužit za školné i v řádu měsíců je vcelku rozšířené. Zásahy exekutorů zatím nutné nejsou, ale lidé mnohdy platí až poté, co jim zašleme platební rozkaz vydaný soudem,“ popsal panující stav Tomáš Medřický, zakladatel služby ePohledávky.cz.

Pro soukromé školy přitom školné představuje jeden ze základních zdrojů příjmů. Pokud mají hodně neplatičů, komplikuje to výuku.

Vymáhat dlužné školné se některým školám příčí

„Podle našich zkušeností rodiče i dospělí studenti hřeší na to, že školy přece nebudou pohledávky vymáhat. Že se to tak nějak nedělá,“ uvedl Medřický. A školy tím, že o svých pohledávkách za studenty či jejich rodiče nerady mluví, tento dojem zbytečně posilují.

„Když mluvím s některými kolegy a řeknu, že dluhy na školném aktivně vymáháme pomocí specializované firmy, jejich reakce je překvapivá. Považují to za nepatřičné,“ přidala svoji zkušenost Vladimíra Michalíková, ředitelka střední Školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Údiv nad takovým krokem je přitom zcela proti smyslu soukromého školství.

„Za rohlíky, boty nebo kino každý zaplatí hned. Řemeslníkovi také. A když své peníze vymáhají plynárny, také to nikoho nepřekvapí. Proč by to se školným mělo být jinak?“ řekla Michalíková.

Soudní výlohy dluh na školném prodraží

Neplatiči školného často vycházejí nejen z toho, že škola nebude dluh vymáhat, ale i z toho, že by případné vymáhání trvalo delší dobu, mnohdy až roky. Jenže to není pravda.

„Od předžalobní upomínky, na kterou neplatič nereaguje, míváme zpravidla platební rozkaz zhruba do dvou týdnů. A pokud nepomůže ani ten, může být následně zahájena exekuce,“ připomněl Medřický.

Pokud se přitom dostane dluh k soudu, automaticky dlužník platí víc než jen svůj dluh. „Uvedu konkrétní příklad. Rodič dlužil 7300 korun, ale tím, že záležitost nechal dojít k soudu, vzrostly jeho náklady o dalších 6934 korun za náklady právního zastoupení a soudní poplatek,“ zmínil Medřický.

Platit školné je nutné i při přerušení studia

Na platební rozkazy dochází relativně často v případě čerstvě dospělých studentů vysokých škol nebo dospělých studujících dálkově. Ti si často neuvědomují, že i v případě, že přestanou školu navštěvovat, trvá jejich povinnost zaplatit školné podle uzavřené smlouvy.

„Právě neznalost smlouvy stojí velmi často za dluhy u dálkového studia nebo u čerstvě dospělých studentů, kteří již nežijí s rodiči,“ upozornil Medřický. Podle Romany Kofroňové, ekonomky z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, mají studenti denního studia, přestože je dražší než dálkové, celkově lepší platební morálku.

Častěji dluží bohatí rodiče s vysokoškolským vzděláním

Podle Medřického je zvláštní, že častější problémy s dluhy na školném mají movitější lidé. „Ještě víc nás překvapilo, kolik je mezi dlužníky lidí s vysokoškolským diplomem,“ dodal Medřický.

Společným jmenovatelem je, že tito lidé svůj dluh bagatelizují, případně se vymlouvají velmi podobným způsobem, jako když žáci vysvětlují své opakované pozdní příchody. Rozšířené je také dlouhodobé odkládání řešení nebo postoj „mrtvého brouka“.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám