Článek
Výše mezibankovních poplatků, tzv. interchange fees, ležela Bruselu v žaludku už několik let. Považoval je za enormně vysoké a neprůhledné. Evropská komise návrh na jejich omezení předložila již v roce 2013 a v březnu letošního roku pak europoslanci legislativu schválili.
Od 9. prosince 2015 je tak u plateb prováděných debetními kartami nastaven strop ve výši 0,2 procenta z placené částky, u transakcí kreditními kartami pak činí 0,3 procenta.
V jednotlivých členských státech se do té doby výše mezibankovních poplatků výrazně lišila. V České republice patřila v Evropské unii dokonce mezi nejvyšší - u Visa i MasterCard se v průměru pohybovala kolem 1,2 procenta.
Unie očekává oživení prodejů
EU přistoupila k regulaci výše poplatků především kvůli snížení nákladů obchodníků. Slibuje si od ní i větší rozšíření obchodních míst, která budou platby kartou přijímat. Nižší poplatky by měly motivovat hlavně menší obchodníky k zavedení bezhotovostního placení.
„Snížení poplatků bude mít zejména pozitivní dopad na obchodníky, kteří využívají platební terminály. Jednak dojde ke snížení poplatků, které odvádějí za uskutečněné karetní transakce a navíc ti, kteří se zavedením plateb kartou ve svém obchodě váhali, mají jedinečnou příležitost tohoto snížení poplatků využít a nastartovat další rozvoj svého obchodu,” shrnul pro Právo Petr Plocek z UniCredit Bank.
Rozšíření akceptace platebních karet na další místa jako pozitiva snížení poplatků zmiňují i oslovení zástupci karetních asociací Visa a MasterCard.
„Příkladem by mohla jít státní správa, která stále výrazně pokulhává v přijímání platebních karet, například v dopravě či při platbě daní a různých poplatků,” uvedla Katarína Kakalíková ze společnosti MasterCard.
„Lidé budou stále více platit kartami a méně hotovostí. Dojde k masovému rozšiřování akceptační sítě jak ve veřejném sektoru (placení daní a jiných poplatků kartou) tak i v soukromém (parkování, doprava, platby na internetu),” odhadl Marcel Gajdoš ze společnosti Visa.
Velcí obchodníci se nevyjádřili
Brusel od regulace očekává i pozitivní dopad na konečné spotřebitele. Podle odhadů Evropské komise by omezení poplatků mělo přinést roční úsporu 730 miliónů eur (zhruba 20 miliard korun) na straně spotřebitelů a šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun) na straně obchodníků. Na regulaci by tak měli vydělat především obchodníci.
„Velké řetězce snížení mezibankovních poplatků mohou vnímat i jako výzvu pro případné snížení cen některého zboží, protože i tyto poplatky za karetní transakce se mohou promítat do konečné ceny,” dodal Plocek.
I karetní asociace očekávají, že na snížení intexchange fees vytěží velcí obchodníci. „Chceme, aby se snížení těchto nákladů přeneslo do snížení cen za zboží a služby,” doplnil Gajdoš.
Zda snížení poplatků pocítí na svých peněženkách sami zákazníci, je v současné chvíli více než sporné. Oslovené velké obchodní řetězce (Tesco, Albert a Globus) ani po urgencích ze strany redakce k dané situaci nezaujaly žádný postoj a vyjádření neposkytly.
Na dotaz, zda se snížení těchto poplatků může promítnout i do cen zboží, redakci odpověděl pouze řetězec se spotřební elektronikou Datart, jehož zástupci uvedli, že „jim nepřísluší se k tomu vyjadřovat.”
