Článek
Polovina českých žadatelů o úvěr si dokáže zkontrolovat pravdivost nabídky a také to pravidelně dělá. Čtvrtina si pravdivost sice ověřit umí, ale nečiní tak. Zbývající čtvrtina je vydána na pospas neseriózním splátkovým společnostem, protože si nabídku ověřit nedokáže.
A právě to je kámen úrazu. Na českém trhu nepůsobí jen férové úvěrové společnosti, ale i tazkzvaní úvěroví predátoři, kteří spoléhají na to, že lidé buď podmínkám uvedeným ve smlouvách nerozumí, nebo se neobtěžují jimi zabývat.
Často pak naletí na nabídky, ve kterých společnost uvádí, že půjčí každému, i lidem bez příjmu (například nezaměstnaným, ženám na rodičovské, důchodcům apod.), nebo že si nebude žadatele prověřovat v registru dlužníků. Ovšem je to pak dlužník, který na nekalé praktiky společnosti doplatí.
Vizitkou seriózní finanční instituce, mezi něž patří banky i některé nebankovní instituce je právě to, že si zájemce o úvěr důkladně prověří. Požaduje doložení příjmu a zároveň nahlíží do registrů dlužníků, aby si prověřila žadatelovu platební morálku. Chrání tím nejen sebe, ale i klienty před případnými problémy se splácením.
S odborníky se radí jen každý šestý Čech
Dvě pětiny lidí si nemyslí, že podmínkám úvěrových smluv rozumí, a proto se snaží s někým poradit. Třetina Čechů si naopak myslí, že podmínkám docela rozumí, a pouhá dvě procenta o sobě tvrdí, že podmínkám úvěru rozumí dokonale.
Pokud si žadatel o úvěr přizná, že podmínky úvěru jsou nad jeho síly a s někým se nakonec poradí, nejčastěji je to životní partner (zmínila třetina dotázaných).
Jen malá skupinka lidí (pouhých 16 procent) se poradí se svým finančním poradcem a ještě menší s někým z rodiny. Třetina žadatelů o úvěr dokonce podmínky úvěru s nikým nekonzultuje.
„Úvěrová smlouva je často plná právnických formulací, takže žadatel by si měl buď vybrat poskytovatele s transparentními podmínkami anebo se poradit s odborníkem,“ upozornil Thomas Kudela ze společnosti Cofidis.
