Článek
Z těch, co jsou „v plusu“, tedy mají úspory, nemá celá čtvrtina dotázaných žádné půjčky. Celkem 21 procent dotázaných má pak více úspor než půjček. Vyrovnanou bilanci v podobě stejné výše půjček i úspor má 21 procent domácností, 13 procent pak nemá ani půjčky, ani úspory. Převaha půjček se týká 15 procent domácností a pět procent uvedlo, že má jen půjčky a žádné úspory.
Nejčastěji splácíme půjčky na bydlení
Z finančních závazků splácejí české domácnosti nejčastěji hypoteční úvěr nebo úvěr ze stavebního spoření (23 %), přičemž téměř polovinu z uvedeného podílu tvoří lidé ve věku 30 až 44 let.
Dále necelá pětina respondentů uvádí, že jejich domácnost splácí spotřebitelský úvěr (19 %) nebo jinou peněžní půjčku (17 %). Rovněž tyto úvěry či půjčky jsou častější u lidí mladších generací (18 až 44 let).
Lidé podle průzkumu nejčastěji investují do penzijního připojištění, takto peníze ukládá 62 procent respondentů. Stavební spoření využívá 56 procent Čechů a rovněž více než polovina má životní pojištění.
„Rozložení úspor a půjček je podle očekávání významně ovlivněno životní situací respondenta, obdobím životní dráhy, životním stylem, výchozí pozicí,“ uvedli autoři průzkumu.
Vyšší míra zadluženosti je podle nich charakteristická pro mladší generace, lidi s nižším vzděláním, nižším profesním statusem, nezaměstnané osoby a ženy v domácnosti. Mezi lidmi, kteří se považují za špatně příjmově a majetkově zajištěné, je také míra zadluženosti významně vyšší než u lidí dobře či průměrně zajištěných, dodal STEM.