Článek
Průzkum pojišťovny Generali mezi mladými řidiči do 30 let jasně ukázal, že si jsou moc dobře vědomi, jak na ně pojišťovny nahlížejí.
O tom, že by se mohli dražšímu povinnému ručení vyhnout tím, že si auto pojistí na někoho jiného (tzn., že pojistníkem je tak osoba odlišná od vlastníka vozidla), věděl prakticky každý oslovený (96 procent).
Tři pětiny mají pojištění na někoho jiného
Vlastní auto si na sebe pojistily jen dvě pětiny mladých řidičů. Zbytek (57 procent) pak pro možnost sjednat si povinné ručení na jinou osobu nejčastěji využil nabídky rodičů (27 procent má pojištění na otce, 17 procent pak na matku) a prarodičů.
Mladí řidiči, kteří si auto pojistí na někoho jiného, bourají významně častěji než ti, kteří si auto pojišťují na sebe
Výjimkou nejsou ani auta s povinným ručením sjednaným na přítele či přítelkyni, či dokonce kamaráda, kolegu nebo souseda.
„Z našich analýz přitom jasně plyne, že mladí řidiči, kteří si auto pojistí na někoho jiného, bourají významně častěji než ti, kteří si auto pojišťují na sebe,“ upozornil Miroslav Matějka z Generali.
Jezdi opatrně
A jak se o tom vůbec dozvěděli? Průzkum ukázal, že tři z pěti juniorů informovali především rodiče, ale i prarodiče. Dvě pětiny mladých řidičů na tuto možnost dokonce upozornil obchodní zástupce pojišťovny. Čtvrtina se pak o možnosti pojistit se na jinou osobu dozvěděla i od přátel, každý šestý to také zjistil na sociální síti.
Junioři se svěřili i s tím, že své blízké dokonce nemuseli ke sjednání povinného ručení přemlouvat. Zdá se, že jde o samozřejmou věc. Tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že domluva o sjednání pojištění proběhla naprosto hladce. Pětina ani nemusela splnit žádné zvláštní podmínky, které by jim jejich blízcí diktovali. Dva mladí řidiči ze sta museli slíbit, že budou jezdit opatrně.
Hlavně, že je to levné
Mladí řidiči přitom málokdy tuší, jak velký bonus vlastně díky pojištění na někoho jiného získali. Více než polovina z nich si přesnou hodnotu bonusu za bezeškodní jízdu nevybaví, pro čtvrtinu to pak ani není důležité.
„Hlavně že je to levnější,“ byla jedna z nejčastějších odpovědí. Naopak necelá čtvrtina řidičů ví velmi dobře, s jak vysokým bonusem na někoho jiného mohou počítat.
Ovšem jak upozorňují zástupci pojišťoven, pojistit se na jinou osobu může být v konečném důsledku velmi krátkozraké. „Pokud si mladý řidič pojistí vozidlo třeba na otce, pak v případě, že nabourá, musí počítat s tím, že především negativně ovlivní vyjetý bonus právě jemu. A to s následným dopadem na cenu pojištění jak u vlastního vozidla, tak u vozidla otce. Nakonec se tak pojištění prodraží celé rodině,” upozornil Matějka.
Sebevědomí jim nechybí
Mladí si ale nepřipouštějí, že by svou neopatrností mohli pokazit bonus toho, kdo jim auto na sebe pojistil. Podle výsledků průzkumu totiž hýří sebevědomím.
Obavy z nehody a ztráty bonusu nemá více než pětina řidičů juniorů. Tyto myšlenky vůbec neřeší každý sedmý dotázaný a 13 procent mladých je přesvědčených, že se jim to nestane, protože se považují za dobré řidiče.
Naopak čtvrtina respondentů strach ze ztráty bonusu má a každý čtvrtý pak kromě samotných obav uvedl, že kvůli tomu jezdí mnohem opatrněji.
Placení se nebrání
Naprostá většina mladých řidičů pojistné za povinné ručení platí ze svého. „V průzkumu se ukázalo, že mladí povinné ručení hradí z vlastních zdrojů, jde o 84 procent z nich,“ doplnil Matějka.
Kromě toho ale také vyplynulo, že s úhradami pojistného mladým majitelům aut pomáhají v devíti procentech případů i ti, na něž povinné ručení mají sjednané. Čtyři procenta mladých řidičů povinné ručení hradí pouze částečně, ve třech procentech případů jim účet za pojištění hradí někdo jiný, nejčastěji se na platbách podílí společně partner a partnerka.
