Pochybně rychlé spotřebitelské půjčky, soudci jen tak nezarazí

Ti, kdo bez skrupulí využívají právně značně vágního institutu soukromých rozhodců ad hoc, totiž spoléhají na vleklost soudních řízení, přetíženost a slabé ekonomické zabezpečení justice, a rovněž na řadu legálních možností, jak se téměř donekonečna odvolávat.

Vyplývá to ze zjištění Práva mezi těmito subjekty a právníky, kteří se otázkou lichvy a nebankovních rychlých spotřebitelských úvěrů zabývají. Nikdo ale pochopitelně nechce být v této souvislosti veřejně citován.

Denně vycházejí především v bulvárním tisku desítky malých inzerátů, které se předhánějí v jednoduchosti toho, jak lze peníze získat. Obvykle se jedná o částky do 50 tisíc, ale výjimkou nejsou ani sumy jdoucí do statisíců až miliónů.

Když zavoláte, coby zájemce o rychlou půjčku, na mobily uváděné v inzerátech znějících „peníze do druhého dne, bez nutnosti ručení, bez nahlížení do registrů dlužníků - vhodné i pro problémové klienty,“ překypují obchodní „nahaněči“ ochotou.

Jakmile se však začnete detailně zajímat o podmínky, tedy především otázku, jak konkrétně je formulována rozhodčí doložka a přímá exekuční vykonatelnost, umožňující věřitelům přijít za dlužníkem bez verdiktu soudu, začnou ti, kdo peníze tak snadno půjčují rychle couvat, být vyhýbaví, kličkují a snaží se o blamáž, že se „jedná jen o nutnou formalitu, a že když budu řádně a včas splácet, tak mi žádné riziko nehrozí.“

Problém je ovšem ten, že lichváři se vyloženě zaměřují na lidi ve vážné ekonomické tísni, kteří buď přišli o práci, jsou v důchodu nebo vytloukají klín klínem, tedy berou si jednu půjčku, aby zaplatili předchozí.

Navíc tito „soukromí investoři,“ jak se označují, cílí především na lidi bez základních finančních a právních znalostí. Lichváři často již předem předpokládají, že tito dlužníci bez jakékoliv bonity, stejně nebudou moci dluh včas splácet.

Seriózní spotřebitelské půjčky zde

Navíc je půjčka obvykle za značně nevýhodných úroků a RPSN proti běžným nabídkám bank, tedy tj. zkrátka „daň“ za to, že jinde vám už nepůjčí. A s úsměvem člověku v tísni řeknou: „Ber nebo nech.“

Následně během několika měsíců naskakují gigantická penále, dlužník se ocitá v bludném kruhu, kdy se dlužná částka rychle a stále více na hony vzdaluje jeho reálným možnostem splacení, a poté nastupuje institut rozhodčí doložky ad hoc. Rozhodcem ad hoc může být kdokoliv; mnohdy přitom bývají tyto osoby spřízněné s věřitelem, což lze obtížně prokázat, a aniž situaci spravedlivě posoudí, posílají na dlužníka exekutora. Z 50 tisícové půjčky to pak může snadno dojít k tomu, že přijdete o veškeré vybavení bytu nebo dokonce i byt jako takový.

Lichváři spoléhají na to, že není v personálních ani finančních silách soudů převzít na sebe agendu rozhodčích řízení ad hoc a všechny je soudně prověřovat, neboť jich u nás podle značně hrubého odhadu proběhne 200 tisíc ročně. To nedávno na semináři o lichvě v Parlamentu potvrdilo ministerstvo spravedlnosti, které připustilo, že o rozhodčích řízení neexistuje prakticky žádný přehled.

Ze zákona o rozhodčím řízení vyplývá možnost se do tří měsíců odvolat k soudu. Zároveň je ale potřeba požádat soud o předběžné opatření: zastavení výkonu rozhodnutí, tedy většinou exekuci. Následně je třeba podat žalobu na zrušení rozhodčího nálezu. Jde však o čas! Exekutoři bývají rychlejší, než se člověk, neznalý věci, začne právně bránit.

„Proti výroku rozhodce ad hoc se sice můžete soudně bránit; tedy že smlouva byla uzavřena pod nátlakem, a že byl dlužník v situaci, kdy nemohl objektivně posoudit zjevnou nevýhodnost smlouvy, jenže soudní řízení trvá léta a vy mezitím přijdete o všechno, protože exekuce proběhne. Můžete ji zastavit požádáním o vydání předběžného opatření, jenže většina dlužníků neví kudy kam a než se rozkoukají, lhůta uplyne, majetek jim vezmou a není cesty zpět,“ upozorňuje se situací obeznámený pražský právník.

Relativně serióznější instituce poskytující spotřebitelské úvěry mají sice také obvykle ve smlouvách rozhodčí doložku, která urychluje řešení sporu, ovšem často rozhodce není ad hoc ani jiná sebe honosněji znějící soukromá instituce (například „rozhodčí soud“), ale Rozhodčí soud při Hospodářské komoře, jenž má jasněji vymezený legislativní rámec. U něho je alespoň nějaká záruka, že ve vztahu věřitel-rozhodce ruka ruku nemyje.

Soukromého rozhodce ad hoc může totiž ze zákona dělat skutečně kdokoliv, a to i bez jakéhokoliv právního vzdělání a znalostí.

Kromě toho „serióznější“ nebankovní instituce mají smlouvy přehledné a neschovávají nevýhodné podmínky za sotva čitelná malá písmenka.

O tom, že rozhodci ad hoc mohou být značně pochybné osoby a přitom rozhodují o osudu jednotlivců a firem potvrdil pět let starý případ slovenské občanky Sandry Svobodové, která se operativně a hormonálně nechal celkem věrohodně změnit na ženu, a coby rozhodce ad hoc poslal řadu firem neopodstatněně do likvidace.

Problém je ten, že od té doby, když už bylo zjevné, že rozhodčí řízení ad hoc může být značně nespravedlivé, resort spravedlnosti s tím legislativně ani výkonně nic neudělal a tato palčivá záležitost se otevřela až nyní. Přitom ministerstvo spravedlnosti už před pěti lety slibovalo účinná legislativní opatření.

Porovnejte si ihned on line úrokové sazby, poplatky a RPSN u spotřebitelských úvěrů.