Článek
Ve spolupráci s pojistným analytikem Dušanem Šídlem ze společnosti Broker Trust přinášíme informace, jak by měli klienti, kterým pojištění skončilo, postupovat.
„Tzv. pojištění na dožití je druh životního pojištění, který zahrnuje výplatu pojistného plnění v případě, že pojištěný dosáhne věku uvedeného ve smlouvě. Mnoho klientů má doma právě takové zapomenuté smlouvy životního pojištění, které uzavírali kdysi 'dávno' a doba jejich trvání již uplynula. Někteří lidé však stále očekávají v souvislosti s dožitím pojistné smlouvy aktivní kroky ze strany pojišťovny. Jsou na to zvyklí z minulosti, kdy je pojišťovací agent doma navštívil, vyplatil peníze a současně nabídl nové pojištění. Praxe dnes ale bývá jiná,” upozornil Šídlo.
Vyplatí se být aktivní
Mnohé pojišťovny v případě dožití pojistné smlouvy dodržují postup, kdy čekají na aktivní krok ze strany klienta, případně oprávněné osoby. Předpokládají, že jim sám oznámí vznik pojistné události a zažádá si o výplatu plnění.
Tato praxe vychází ze skutečnosti, že likvidace pojistné události a výplata pojistného plnění je podmíněna podle současné i předchozí právní úpravy oznámením škodné události oprávněnou osobou (pojistníkem, pojištěným či osobou s právním zájmem na pojistném plnění).
Jak Dušan Šídlo upozornil, Česká národní banka k této problematice zastává poměrně jasné stanovisko. Na svém webu mimo jiné uvádí: „Pojišťovna je povinna jednat kvalifikovaně, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu zákazníka. Jednání v nejlepším zájmu zákazníka v sobě obnáší povinnost pojišťovny upozornit zákazníka na jeho právo požádat si o pojistné plnění při dožití se určitého věku nebo dne určeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění… ČNB očekává, že pojistník bude prokazatelně informován o právu na pojistné plnění v důsledku dožití pojistné smlouvy…“
Ten, kdo se ale nechce spoléhat, že se pojišťovny touto praxí stoprocentně řídí, by se měl raději ještě dnes podívat, zda mu v šuplíku neleží smlouva, u které má již nárok na výplatu peněžních prostředků z titulu dožití dohodnuté doby pojištění.
Zánik životního pojištění z důvodu úmrtí
O tom, že klient s uzavřenou životní pojistkou zemřel, se pojišťovna sama od sebe nemusí vůbec dozvědět. Proto je třeba, aby oprávněné osoby (ty, které zemřelý pojistník uvedl do pojistné smlouvy) kontaktovaly pojišťovnu a o pojistné plnění se přihlásily.
„V případě, že zemřelý nikoho neuvedl, je dobré vědět, že pojistné plnění za smrt nenáleží do dědictví, ale nárok vzniká přímo z pojistné smlouvy, bez ohledu na výsledek dědického řízení. Plněno tak může být například i osobě, která dědictví odmítla,” upozornil Šídlo.
Jak dále dodal, v první linii jde veškeré plnění manželovi či manželce pozůstalé osoby. Pokud neměl pojištěný manžela ani manželku, jsou na řadě děti. Dále potom rodiče, a pokud už nežijí, nabývají tohoto práva dědicové pojištěného.
Zánik majetkového pojištění z důvodu úmrtí
Ojedinělé nejsou případy, kdy dědicové pokračují v placení pojištění majetku původně sjednaného na osobu, která již zemřela. Je to však v rozporu s podmínkami pojistné smlouvy, pokud úmrtí pojištěného neoznámí pojišťovně a považují sjednané pojištění i nadále za platné.
Pokud dojde ke škodě na pojištěném majetku, tedy k pojistné události, pojišťovna není povinna vyplatit pojistné plnění. Důvodem je to, že smrtí dřívějšího pojistníka došlo k zániku původní smlouvy.
„Děje se tak v případě starších smluv, teprve novější smlouvy nezanikají automaticky smrtí, ale až okamžikem oznámení úmrtí pojišťovně. Nemůže tak nastat situace, že dům shoří dříve, než skončí dědické řízení, a pojišťovna nic nezaplatí,” dodal Šídlo.