Článek
Hlavní záminkou k výprodejům se stalo úterní zasedání americké centrální banky (Fed). Ta sice úrokové sazby ponechala beze změny na rekordně nízkých 0,25 %, v doprovodném komentáři, který zveřejnila ke svému rozhodnutí, ale stav americké ekonomiky vylíčila v podstatně horších barvách, než tomu bylo například ještě v dubnu, kdy optimismem vůbec nešetřila.
Podle Fedu proces zotavování v poslední době zpomalil a horší je výhled také pro dvě nejbolavější místa americké ekonomiky, kterými jsou trh práce a trh s bydlením. Ve snaze podepřít ekonomiku tak Fed přistoupil překvapivě brzy k dalšímu rozvolnění měnové politiky, když rozhodl o tom, že reinvestuje peníze z dluhopisů, kterých se hodlal zbavit jejich držením do splatnosti, do nových nákupů vládních dluhopisů. Těch by mohl v nadcházejících dvanácti měsících nakoupit za více než 300 mld. dolarů.
Zatímco ještě donedávna trh počítal s tím, že by Fed mohl již koncem roku začít se zvyšováním sazeb. Po tomto týdnu se vidina vyšších sazeb rozplynula jako pára nad hrncem, jelikož americkou ekonomiku zatím není možno - bez rizika návratu do recese - odpojit od podpůrných opatření, kterými ji centrální banka dosud držela na nohou.
Na výrazné zhoršení výhledu pro vývoj v USA, tak akciové trhy reagovaly prudkým výprodejem. Jen ve středu americký index S ztratil téměř 3,0 % a ve svém pádu pokračoval také v průběhu včerejší seance. Pod tlak se v týdnu dostaly rovněž evropské burzovní indexy. Ty slábly i přesto, že z Evropy dosud přicházejí velmi pozitivní ekonomická data. Ta jsou však spíše než nadějí do budoucna pouhým odrazem nedávné minulosti, což se týká například i dnes zveřejněných výsledků německého HDP, který v druhém čtvrtletí překvapivě silně rostlo ( 2,2 %).
Evropa dál roste, výhled je však zahalen do husté mlhy
Za růstem Evropy totiž stojí zejména slabé euro a americká poptávka z prvního pololetí, což jsou dva pilíře, které poslední dobou začínají nebezpečně slábnout. Například v červnu rostl deficit americké obchodní bilance o osm miliard dolarů na téměř 50 miliard, což bylo nejvyšší číslo od konce roku 2008. Značná část tohoto přírůstku šla na vrub importu z Evropy a zejména pak z Německa. Bude-li ale americká ekonomika dále slábnout, poptávka po německém exportu může již v druhém pololetí začít ochabovat, což bude mít nepříjemné důsledky pro celou Evropu.
Toho si jsou vědomi také obchodníci, kteří se opět v minulých dnech začali ve velkém zbavovat evropské měny. Ta po překotném růstu z minulých dvou měsíců ztratila na páru s dolarem v průběhu toto týdne již 3,25 % ze své hodnoty. Výprodej se nevyhnul ani evropským akciovým trhům, které vedle špatných zpráv z USA vylekal také další závan dluhové krize, který přišel v polovině týdne z Irska. Tamní bankovní sektor se totiž i nadále topí v problémech, díky čemuž výrazně rostou náklady irského státu na jeho sanaci.
Obavy z toho, že Irsko nebude schopno sehnat dostatek finančních prostředků na kapitálovém trhu poté, co Evropská komise posvětila žádost Irské vlády nalít do irské Anglo Irish Bank dalších 10 mld. eur, tak jen v tomto týdnu vyšroubovaly výnosy z desetiletých irských dluhopisů výše o téměř půl procenta na 5,30 %. Letní prázdninové měsíce tak na finančních trzích sice tradičně charakterizuje klidné obchodování. Události posledních dnů ale zatím ukazují, že by letošní léto - zejména jeho konec - přeci jen mohlo být výjimkou.