Platební morálka Čechů se zlepšila, nesplácených dluhů ubývá

„Stejně jako zaznamenáváme v posledních dvou letech výrazný nárůst objemu celkového dluhu, sledujeme na druhé straně také stále rychlejší snižování objemu ohroženého dluhu. Za poslední dva roky se snížil o pětinu, tedy o téměř deset miliard korun,“ uvedla Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Podíl objemu ohroženého dluhu tak nyní tvoří 1,8 procenta z celkového dluhu českých domácností, v případě dlouhodobého dluhu pak dokonce jen 0,7 procenta.

A právě rekordní snížení dlouhodobého ohroženého dluhu o téměř 18 procent v meziročním srovnání, což představuje 2,5 miliardy korun, stojí za poklesem celkové výše ohroženého dluhu. Objem dlouhodobých dluhů ohrožených nesplácením dosáhl ke konci roku 2017 částky 11,7 miliard korun.

Objem krátkodobého ohroženého dluhu se zároveň meziročně snížil o 2,4 miliardy korun (8,2 procenta) na 27,2 miliardy.

Vývoj počtu klientů s ohroženým dluhem byl v uplynulém roce u dlouhodobých a krátkodobých úvěrů odlišný.

U úvěrů na bydlení se jejich počet meziročně snížil o 4335 na 24 651 klientů, což je 15procentní meziroční pokles. Své dluhy na bydlení tak nesplácelo celkem 2,2 procent klientů.

Naopak počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem stagnoval. Na konci roku 2017 registry evidovaly celkem 296 904 nespolehlivých dlužníků, o 820 více než před rokem. Ohrožený dluh tak mělo 12,2 procent všech klientů s krátkodobým úvěrem.

„Lidé, kteří si půjčují na nákup vlastního bydlení, tak zpravidla činí po zralé úvaze a je u nich větší pravděpodobnost, že si dokážou v dlouhodobém horizontu správně rozvrhnout své finance,“ vysvětlil Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Nejméně nespolehlivých dlužníků majících problémy se splácením krátkodobých půjček žije v Praze, kde má ohrožený dluh 1,7 procenta obyvatel. Následuje Vysočina s 1,9 procenty a Zlínský kraj se dvěma procenty. Naopak nejvíce obyvatel s ohroženým krátkodobým dluhem je v Karlovarském kraji (4,8 procenta), v Ústeckém kraji (4,5 procenta) a v Libereckém kraji (3,6 procenta).

Objem nespláceného dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření meziročně výrazně klesl ve všech krajích, v pěti krajích se dokonce snížil o více než pětinu. Nejvíce v Praze, kde se meziročně objem ohroženého dlouhodobého dluhu snížil o 26,5 procent.

„Takto výrazné snížení ohroženého dluhu během jediného roku je velmi pozitivní zprávou. Důležité také je, že významný pokles zaznamenáváme prakticky ve všech krajích a že v žádném z krajů není podíl ohroženého dlouhodobého dluhu vůči celkovému dlouhodobému dluhu vyšší než 1,5 procenta,“ doplnila Novotná.