Pětina zaměstnanců s penězi nevyjde

Vyplývá to z průzkumu společnosti LMC, provozující portály Jobs.cz a Práce.cz, který pro ni provedla agentura g82.

„Více jsou zasaženi nízkopříjmoví, na které mají obrovský dopad třeba nedoplatky za energie,“ řekl analytik trhu práce z LMC Tomáš Ervín Dombrovský. Lidé s nízkými příjmy podle něj mají specifický spotřební koš, ve kterém právě energie a potraviny, jež letos cenově letí nahoru, hrají velkou roli. Každé jejich zdražení proto výrazně pociťují.

Z lidí, kteří si manuálně vydělávají na nižších pozicích, tak má problém vyjít s příjmy 64 procent. Z hlediska vzdělání jsou na tom nejhůře lidé se základní školou a vyučením, u nichž se tyto potíže projevují ze 63 procent, zatímco u vysokoškoláků je to „pouze“ u 39 procent.

Mezi největší zdroje finančních problémů respondenti řadili právě energie, splátky spotřebitelských úvěrů, nájemné či exekuce. „Pětina české populace má zkušenost s exekucí,“ varoval Dombrovský. Je přitom podle něj chybou si myslet, že se to týká jen lidí s nižším vzděláním. Exekuce doléhají i na vysokoškoláky ve vyšším věku, kteří přejímají závazky za své děti.

Přivýdělek ke svému hlavnímu příjmu má čtvrtina zaměstnanců, další více než pětina jej plánuje. Často se jedná právě o nízkopříjmové zaměstnance. „Problém ale je, že na trhu pro ně nebude dostatek brigád,“ dodal Dombrovský, který připomněl, že vysoká inflace snižuje reálné mzdy.

Podle analýzy společnosti Cyrrus Česko aktuálně prochází jejich nejprudším propadem v historii. Reálné mzdy podle ní ve třetím čtvrtletí klesly o 8,9 procenta, za celý rok to bude o 8,3 procenta. Objem mezd, který by zaměstnanci v roce 2022 museli dostat navíc, aby si zachovali životní úroveň z roku 2021, dosahuje 170 miliard korun. „Právě o tolik se tedy letos budeme muset uskromnit,“ poznamenal analytik Vít Hradil.

Průměrnému českému zaměstnanci, který pracuje na plný úvazek, podle něj za celý letošní rok bude k dosažení předchozího životního standardu scházet 40 tisíc korun, tedy 3300 korun měsíčně. Reálná kupní síla se tak vrátí zpět v čase do roku 2018.

To bude mít podle analýzy negativní dopad na celou řadu dalších faktorů. Přibude podle ní krádeží, rozvodů, sebevražd a zvedne se spotřeba alkoholu.

Na problémy s chudobou, v tomto případě s tou energetickou, poukázaly i Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení a Hnutí Duha. Energetická chudoba je stav, kdy domácnost vydává nepřiměřeně vysoké výdaje za energie, a strádá tak v jiných oblastech.

Podle jejich studie už v roce 2021, tedy před prudkým zvýšením cen energií, žilo v energetické chudobě 910 tisíc obyvatel ČR ve zhruba 500 tisících domácností. „Nejvíce energetická chudoba doléhá na rodiny s dětmi. Jedná se o 410 tisíc osob, z toho 220 tisíc dětí,“ uvedly organizace. „Studie ukázala, že největší skupinu představují nízkopříjmové rodiny v nezateplených nájemních bytech. Ty kromě cen energií ohrožuje i zvyšující se nájemné,“ doplnil Jan Klusáček z Iniciativy Za bydlení.

Druhou nejzasaženější skupinou jsou lidé pobírající důchody. Jedná se o 310 tisíc osob, tedy 16 procent z celkové důchodcovské populace. V energetické chudobě se také nachází 28 procent osaměle žijících důchodců, nejčastěji žen.