Penzijní fondy inflaci zase neporazily

Nejlepší výsledek za loňský rok podle ní vykázal fond Penzijní společnosti České spořitelny (zhodnocení 0,98 procenta), Allianz (0,89 procenta) a Consequ (0,69 procenta).

Meziroční růst cen v Česku přitom loni dosáhl 3,8 procenta.

Naposledy se transformovaným fondům podařilo svou výkonností inflaci porazit v roce 2016, kdy průměrný výnos činil 0,8 procenta a inflace 0,7 procenta. Od té doby reálně prodělávají.

V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze devět let vstupovat, zůstávalo na konci loňska 2,96 milionu účastníků.

Tyto fondy za inflací zaostávají kvůli vysoce konzervativním strategiím. Na rozdíl od nových, tzv. účastnických fondů totiž ručí ze zákona za to, že se úspory nesníží.

Letos, kdy se očekává inflace kolem 13 procent, na ni budou reálně ztrácet výrazně.

Ani účastníky doplňkového penzijního spoření, kteří loni vsadili na účastnické konzervativní fondy, výnosy nepotěšily.

Většina skončila v minusu, v průměru ztráta činila 3,6 procenta. Tyto fondy musejí rovněž investovat velmi opatrně, tedy hlavně do státních dluhopisů.

Podle Asociace penzijních fondů tyto fondy doplatily na navyšování úrokových sazeb Českou národní bankou.

Naopak všechny vyvážené i dynamické účastnické fondy doplňkového penzijního spoření byly loni ziskové.

Vyvážené fondy v průměru zhodnotily vklady účastníkům o 4,9 procenta, a dynamické fondy dokonce o 16,9 procenta.

Z analýzy Freedom Financial Services vyplývá, že dlouhodobá solidní výkonnost je spojená s vyšším rizikem.

Penzijní společnosti připisují klientům výnos poté, co si strhnou poplatek za správu aktiv a výkonnostní prémii.

U transformovaných fondů vzrostla v roce 2016 roční úhrada za správu úspor z 0,6 na 0,8 procenta z celkové sumy peněz uložených v konkrétním fondu.

Výhodnost spoření na důchod především v transformovaných penzijních fondech dlouhodobě zachraňují příspěvky od státu.

Maximální státní příspěvek je 230 korun měsíčně při spoření 1000 korun a více, minimální podpora je 90 korun za měsíční úložku 300 korun.

Ke konci loňska si na důchod spořilo v některém z fondů tzv. třetího důchodového pilíře 4,43 milionu lidí.

Doplňkové penzijní spoření, které v účastnických fondech umožňuje volit různé investiční strategie (konzervativní, vyváženou, dynamickou), mělo 1,47 milionu Čechů.

Reálný celkový výnos všech transformovaných fondů se od roku 2013 pohybuje v záporných hodnotách, a to od –9,85 procenta u penzijní společnosti Komerční banky po –5,77 procenta u PS Generali.

Tyto hodnoty ostře kontrastují s porovnáním výsledků účastnických fondů, které zejména u dynamických variant dokázaly prostředky klientů zhodnotit i o více než 20 procent.

„Nejen všechny dynamické účastnické fondy, ale i všechny ty s vyváženou strategií dokázaly loni překonat inflaci. Pro naspoření potřebných prostředků na penzi tak nabízejí doplňkové penzijní spoření jistě pro většinu klientů lepší předpoklady,“ sdělil Právu spolumajitel Freedom Financial Services Václav Šimek.

Jak dodal, dlouhodobě vyšší výnosy účastnických fondů však většinu lidí ke změně strategie zatím nepřesvědčily.

Z transformovaných fondů do účastnických, které mají dlouhodobý potenciál porážet inflaci, by ale kvůli možné volatilitě na trzích a vyššímu riziku ztrát neměli podle expertů přecházet lidé, kteří mají krátce před důchodem.

„Naopak u účastníků, kteří mají deset a více let před důchodem, nedává moc smysl zůstávat v transformovaných fondech. Takto dlouhá doba je obvykle dostatečná pro vyrovnání případných poklesů dynamičtějších strategií,“ dodal Šimek.

Fondy v novém doplňkovém penzijním spoření také nabízejí službu tzv. autopilota.

Funguje tak, že čím více se účastník blíží ke konci spoření, tím více prostředků je z jeho spořicího účtu přesunuto do méně rizikové konzervativní strategie.

Hodnotu úspor nyní znehodnocuje vysoká inflace vyhnaná nahoru dopady války na Ukrajině.

„Poprvé od 90. let máme dvoucifernou inflaci a její vývoj je nyní těžké predikovat. Nicméně světové finanční trhy, se kterými je zejména nové penzijko spjato, nezažívají takovou situaci poprvé,“ upozornil prezident Asociace penzijních společností ČR Aleš Poklop.

„Podobně jsme na konci roku 2018 zažili propad, se kterým se penzijní spoření díky tomu, že se jedná o dlouhodobý produkt, rychle a se ziskem vypořádalo. Nezbývá tedy než doufat, že se k ekonomicky úspěšnějšímu období brzy vrátíme,“ dodal.